Kolik Perseid napočítáme tentokrát? Procházka srpnovou oblohou
Meteory původem z prachového chvostu komety Swift-Tuttle, s pěti planetami; to všechno pod jasnou stuhou Mléčné dráhy a letním trojúhelníkem hvězd Altair, Deneb a Vega.
Srpen už je pro toulky hvězdnou oblohou příznivější než červenec. Slunce zapadá níž, a noční obloha je tudíž temnější. Romantičtěji založení pozorovatelé si tak mohou přijít na své i při sledování létavic. Vůbec nejpopulárnějším meteorickým rojem jsou Perseidy – lidově zvané Slzy svatého Vavřince.
„Slzy“ ze souhvězdí Persea
Pro techničtější povahy připomenu, že právě v tomto období se naše Země potkává s prachovým chvostem z jedné periodické komety: jmenuje se Swift-Tuttle, po dvou astronomech, kteří ji objevili už v roce 1862. O podívanou se tedy ve skutečnosti postarají nikoli „padající hvězdy“, ale vlastně kometární prach, se kterým se naše planeta střetne. Stane se tak při rychlosti kolem 60 km za sekundu, kterou začne od výšky cca 100 km brzdit zemská atmosféra; díky tomu v ní částice zazáří a shoří.
Jelikož je tento oblak rozprostřen v širším prostoru, můžeme se s prvními Perseidami potkávat už od druhé poloviny července, a to až do 24. srpna. Maximum nastane 12. srpna kolem desáté večer, nejlepší podmínky k pozorování však budou mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ráno, kdy souhvězdí Persea, odkud zdánlivě meteory vyletují, vystoupá nejvýš nad obzor.
První zmínky o Perseidách pocházejí už z poloviny 3. století našeho letopočtu; lidé jim v souvislosti s umučením světce později začali říkat Slzy svatého Vavřince. Svátek tohoto svatého mučedníka připadá na 10. srpna, vlivem otáčení Země a pohybu roje se ale postupem času maximum o několik dní posunulo. Meteory nejlépe spatříte z míst, kde neruší veřejné osvětlení; rušit nebude ani Měsíc – v době maxima bude jeho úzký srpek právě zapadat.
Hvězdy, planety a Měsíc
Se setměním vyniknou na srpnové obloze mezi prvními hvězdami téměř nad hlavou Altair, Deneb a Vega, které tvoří nám dobře známý letní trojúhelník. Dobře rozpoznatelný je kosodélník souhvězdí Lyry s hvězdou Vega v pravém horním rohu. Orel s jasným Altairem se pozná podle typické hvězdné trojice, zatímco Labuť jim letí vstříc se široce rozepjatými křídly, v ocase s její nejjasnější hvězdou Denebem. Souhvězdí Herkula rýsuje čtyřúhelník, v jehož ploše najdeme krásnou kulovou hvězdokupu M13. Jižně na okraji Mléčné dráhy je Štír s červeným veleobrem Antarem, na severozápadě nikdy nezapadající Velký vůz a napravo Cefeus a Kasiopeia s typickým dvojitým W.
Ze sedmi planet uvidíme v srpnu pět, nepozorovatelné budou tentokrát Merkur a Mars. Venuše svítí večer nad západním obzorem, Jupiter a Saturn jsou poblíž ekliptiky vidět po celou noc. Uran je na obloze v druhé polovině noci a Neptun kromě večera po celou noc. Na tahle dvě tělesa si ale vezměte dalekohled… V úkazech dominují již zmíněné Perseidy, a tak na závěr připomeňme už jen měsíční fáze: 8. srpna nov, 15. srpna první čtvrť, 22. srpna úplněk a 30. srpna poslední čtvrť. Přejeme hezké léto, pokud možno s Perseidami.
Související
-
Které místo je pro astrofotografa Petra Horálka nejkouzelnější? A jaké budou letošní Perseidy?
Jen pár lidí má výjimečný talent zachytit to, co ostatní nevidí. Astrofotograf Petr Horálek fotí hvězdnou oblohu a jeho snímky pravidelně vybírá a oceňuje NASA.
-
Pozorujte Perseidy vleže, dalekohled nebudete potřebovat,...
Tisíce lidí v celém Česku budou dnes pozorovat noční oblohu. Každou minutu spadne jeden meteor. Meteorický roj Perseidy budou sledovat i někteří hvězdáři ve Středoč...
-
Perseidy se každý rok opakují. Země se k nim vrací
Každý rok se v srpnu odehrává velké nebeské divadlo. Země se přiblíží do blízkosti pozůstatků po kometě a můžeme sledovat roj meteorů. „Určitě nevidíme padající hvě...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka