Když kvete řeka

16. červenec 2003

Velká část rostlin našeho území je odkvetlá, spousta jich ještě pokvete, i když to již nebude tak intenzivní jako na jaře. Avšak nastala doba květu vodních rostlin. Mezi nejvýraznější kvetoucí vodní makrofyta patří porosty stulíku žlutého a lakušníku vodního. Na ně, ale i na další rostliny kvetoucí v proudících vodách se pojďte podívat na řeku Ohři.

Řeka Ohře, pramenící v Německu, na našem území protéká nejdříve Chebskou a Sokolovskou pánví, poté se ve své střední části zařezává do svahů Doupovských hor, přitéká do Mostecké pánve a v Dolnooharské tabuli se vlije do Labe. V horní části toku má řeka nížinný charakter s mnoha slepými a mrtvými rameny a teče pomaleji. A právě v těchto klidnějších vodách můžeme velice často spatřit kvést nápadný stulík žlutý (Nuphar lutea). Vytváří rozsáhlé porosty s listy vzplývajícími na hladině a tvoří charakteristické souvislé porosty. V této části toku je řeka zarostlá vodními makrofyty (vyšší cévnaté rostliny) po celé svojí šířce. V mělčích vodách stulík často doprovází šídlatka střelolistá (Sagitaria sagitifolia). Rostlina je díky svým listům, jak plyne z názvu, nezaměnitelná s žádnou jinou a kvete drobnějšími bílými květy. Při bahnitějších březích ji může doprovázet žabník jitrocelový (Alisma plantago-aquatica), opět s drobnými bílými květy.

Mezi méně nápadné rostliny, ale velice časté, patří zástupci rodu rdestu (Potamogeton sp.), jejichž listy jsou ukryty pod vodou nebo vzplývají na hladině. Kvetení nám prozradí malé klasy vystoupávající nad hladinu. Ve slepých ramenech to bude rdest vzplývavý (Potamogeton natans). Pokud se dostaneme do rychleji proudící vody, bude řeka opět silně zarostlá, nyní však lakušníkem vodním (Batrachium aquatile). Upoutá nás nejen hojnými bílými květy, ale také svým mohutným porostem, který se mírně vlní a pohybuje v proudu vody těsně pod hladinou a nad ní vyčuhují pouze bílé květy se žlutým středem. Stejně jako lakušník vytváří v proudu řeky mohutné porosty i jiná rostlina s drobnými lístky, která nás zaujme svěže zelenou barvou. Jde o hvězdoš háčkatý (Callitriche hamulata).

Když kvete řeka...

V mírném proudu se také hojně vlní dlouhé lodyhy stolístku klasnatého (Myriophyllum spicatum) s až 15 cm dlouhým květenstvím v podobě sevřeného klásku. Spolu s nimi se občas vyskytne rdest kadeřavý (Potamogetos crispus) a někdy i vzácný rdest prorostlý (Potamogeton perfoliatus). Mezi zmíněnými nakrofyty by neměl chybět ani zevar jednoduchý (Sparganium emersum) či nepřehlédnutelné trsy kosatce žlutého (Iris pseudacorus) rostoucí v bahnitých přeplavovaných místech, často slepých ramenech. Ten je v červenci již odkvetlý, ale na stejném stanovišti lze najít kvetoucí puškvorec obecný (Acorus calamus). Je to rostlina habitem podobná kosatci a výrazná svými mečovitými listy a zelenožlutou kvetoucí palicí. Rozemneme-li listy mezi prsty, ucítíme silnou citronovou vůni.

Díky velkému množství rostlin, které rostou přímo v toku a vytváří souvislé porosty (převážně Callitriche hamulata, Batrachium aquatile), je řeka v tuto roční dobu čistá a průzračná. Právě tyto rostliny zachycují mechanické nečistoty a vodu filtrují.

Ať už rostliny poznáme či ne, ať je spatříme všechny nebo jen některé a třeba na jiných řekách, v každém případě nám řeka připraví podívanou na nádherný vodní svět.

autor: Petr Krása
Spustit audio

Více z pořadu