Kdo chtěl zabít Mahmúda Mabhúha?

Dubaj, Spojené arabské emiráty

Mahmúd Mabhúh dorazil do Dubaje zcela nenápadně jako obchodník 19.ledna tohoto roku. Na letišti ho vyzvedli dva muži, a odvezli rovnou do hotelu. Tam byl již o den později Mabhúh nalezen mrtev. Tak se do světa rozletěla zpráva, že zemřelým byl význačný člen vedení palestinského hnutí Hamas.

Většina ostatních zpráv je matoucích nebo protichůdných. Podle některých zdrojů Mabhúh přiletěl na falešný pas - měl jich ostatně minimálně pět. Podle jiných cestoval se svou skutečnou identitou. Podle některých zdrojů policie v Dubaji nejdříve soudila, že padesátiletý muž zemřel přirozenou smrtí, například na základě srdečního selhání. Pařížská laboratoř, které byly zaslány vzorky, prý za příčinu smrti označila otravu jedem. Podle jiných zdrojů ovšem mrtvý nesl zřetelné známy fyzického násilí, a to i na obličeji. Ještě jiné zdroje mluví o udušení nebo elektrickém šoku. Není jasné, proč byl Mabhúh, který již přežil pokusy o atentát, tak neopatrný, a nepřijel s ochrankou, a také neinformoval dubajské úřady. Největší záhadnou však samozřejmě je, kdo a proč ho zabil.

Z kruhů Hamasu ale i většiny arabských tiskovin, jako je deník Gulf News okamžitě zaznělo obvinění na adresu Izraele. I podle dubajských úřadů zabitého teroristu sledovali dva evropsky vyhlížející muži, i když je samozřejmě otázkou, zda právě oni byli pachateli. Uvnitř zahraničního vedení Hamasu nyní pravděpodobně probíhá debata, do jaké míry se Izraeli podařilo infitrovat jeho kruhy.

Stát Izrael Mabhúhovy smrti jistě nelituje. Tento muž patřil k zakladatelům brigád Kásam, ozbrojené složky Hamasu, a podílel se osobně na únosu a vraždě dvou Izraelců. Mnohem důležitější ovšem je, že se v posledních letech vypracoval na jednoho z předních operativců Hamasu, a jednou z jeho úloh bylo údajně pašování íránských zbraní do rukou Hamasu v Gaze. Izraelci se zejména obávají možnosti, že se do Gazy dostanou rakety, které by dostřelily až do Tel Avivu. Mabhúova smrt tedy může znamenat komplikaci při dalších dodávkách, protože některé informace a kontakty znal zřejmě jen on. Nedá se tedy vyloučit izraelská účast na tomto činu, i když izraelské úřady se k věci pochopitelně nevyjádřily. Hamas nyní pohrozil, že bude útočit na Izraelce nejen u nich doma, ale i v cizině, což je samozřejmě závažná hrozba.

Objevily se však i jiné teorie. Mabhúh byl zapleten do složitých a neprůhledných obchodů se zbraněmi. Do Dubaje podle některých tvrzení přijel na jednání na výzvu jakési organizace, která obchoduje se zbraněmi a praní špinavých peněz. Zlikvidovat ho mohli i nespokojení obchodní partneři. Konec konců i policie v Dubaji kromě obligátního obvinění Izraele mluví o kriminálním gangu jako možném pachateli.

Podle palestinské agentury Palpress je také možné, že se Mabhúh stal obětí bojů uvnitř Hamasu samotného. Byl z letiště až do hotelu eskortován dvěma muži z Hamasu, a byl tedy ochráněn před každým, s výjimkou Hamasu samotného. Na základě tlaku z vedení Hamasu v syrském Damašku proti svému vlastnímu rozhodnutí poskytl opakovaný rozhovor stanici Al Džazíra, při kterém byla částečně odhalena jeho identita. Mabhúh byl navíc - opět podle nepotvrzených zpráv - před smrtí dlouho vyslýchán. Pachatelé klasické cílené likvidace se však obvykle snaží z místa činu rychle odejít, a nikoli od oběti získat informace za cenu rizika, že budou chyceni. Skutečné pozadí Mabhúhovy smrti však zřejmě zůstane navždy a nebo přinejmenším na hodně dlouhou dobu utajeno.

Mabhúhova smrt nezaměstnává jen představitele Hamasu, ale i emirát Dubaj. Ten si totiž pečlivě pěstuje pověst finančního centra a oázy klidu v neklidné oblasti Perského zálivu a vůbec širšího regionu. Dubajské banky hlídají finance mnoha významným rodinám arabského světa, údajně včetně rodinného bohatství rodiny syrského prezidenta Bašára Assada. Dojednávají se tu mnohé obchody i diplomatické kroky, Dubaj také těží i z blízkosti Íránu, který také potřebuje část svých finančních i diplomatických operací provést mimo své vlastní kanály. Je rovněž příznačné, že svůj dočasný exil zde strávili i Benázir Bhuttová a Nawáz Šaríf, dva vrcholní politici Pákistánu. Žijí zde nejrůznější političtí odpadlíci i pronásledovaní novináři.

Tuto pověst liberální a hospodářské oázy měla podpořit i nedávno dostavěná megavěž, která se nyní nad emirátem tyčí do rekordní výšky. Mezitím ale Dubaj utrpěla dvě velké rány. V loňském roce se dostala do značných finančních potíží, a zpochybněno je nyní i bezpečí, které údajně skýtala. Mabhúhova smrt, ať už ho zabil kdokoli, není první. Zlikvidován zde byl zhruba před rokem i čečenský politik Salim Jamandajev, jenž se sem uchýlil poté, co se dostal do konfliktu s čečenským prezidentem Ramzanem Kadyrovem, a nepomohl mu ani jeho zlatý revolver, tak jako Mabhúovi neposloužila židle, kterou vklínil za kliku svého hotelového pokoje. Dvě politické vraždy během zhruba třinácti měsíců je na dvoumilionovou Dubaj trochu moc.

Někteří odborníci tvrdí, že výše zmíněná poklidná image Dubaje byla vždy umělá, a drogové magie i obchodníci se zbraněmi si zde vždycky cítili jako doma. Dubaj, která si pěstovala pověst jakési Paříže Zálivu, se nyní bude muset snažit, aby uchránila svou pověst, která z ní alespoň dočasně učinila bohatou zemi, nezávislou ropě, které už tento emirát uprostřed naftového ráje nemá nazbyt.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .