Kde se bere boj za křesťanské hodnoty a kdo za ním stojí?

11. listopad 2018

Křesťanské hodnoty, tradiční rodina a strach ze všech, kteří by nám to či ono mohli narušovat, si získaly nepřehlédnutelné místo v českém veřejném prostoru. Nestalo se to ale zničehonic. Vlna používání křesťanství pro politické boje se šíří po celém světě, obzvlášť silná je ale u našich sousedů z postsocialistické Evropy. Co za touto politikou stojí a jak funguje, nám ve studiu v Hergot!u vysvětlila Zora Hesová z Ústavu politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

„Je to celá řada politik morality nebo veřejných mravů, která má většinou velmi silnou symbolickou hodnotu, ale téměř nulovou praktickou hodnotu. Jako je tomu například v případě uzákonění, že manželství je svazek muže a ženy,“ popisuje Zora Hesová fenomény, které jsou spojeny s vlnou konzervativního křesťanského aktivismu. K té by se dala jistě připočíst i vyhrocená diskuse o ratifikaci Istanbulské smlouvy, která probíhá v posledních měsících i v České republice. I to je ostatně fenomén, který už rozštěpil společnost v Rumunsku nebo Chorvatsku a teď došel k nám.  

Zora Hesová z Ústavu politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy

Zora Hesová vysvětluje, jak došlo k tomu, že s křesťanstvím začala operovat i celá řada agnostických politiků nebo lidí, kteří nejsou aktivní věřící: „Tenhle postoj je opravdu spíše kulturní. V polovině nultých let začal být pravicovými aktivisty a politiky vnímán náboženský rozdíl především jako rozdíl kulturní. Muslimům začala být připisována odlišná kulturní esence, která je velmi odlišuje od nás. Tato kulturní diference, která byla uplatněná na muslimy, se teď přenáší i do našich společností, kde vytváří rozdíl mezi národními konzervativními patrioty na jedné straně a liberály, kosmopolity a těmi, kteří neberou národ a jeho tradice vážně, na druhé straně.“

Vojáky této kulturní války pak může být ledaskdo, nejen věřící křesťané. Zora Hesová mluví o konzervativní občanské společnosti, která je mezinárodně propojená a pokouší se na sebe ve veřejném prostoru upozornit podobnými tématy. Církve se k této agendě často přidávají, ale ne nutně a vždycky. Není výjimkou, že podobná témata nejdříve nastolují právě populističtí politici.

Jaký je rozdíl mezi jednotlivými zeměmi? Jak se liší naše situace od Polska nebo Slovenska? Jakou roli hraje v této vlně nacionalismus a globalizace? A jak se bránit štěpení společnosti? Poslouchejte celý pořad.

autoři: Jakub Ort , Fatima Rahimi , Petr Wagner
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.