Kapitolky o havěti

26. březen 2010

Zástupci hmyzí říše nejsou pro mnohé zrovna atraktivními tvory. Abychom poznali, že hmyz je ve skutečnosti krásný, přichází Česká televize s novým cyklem populárně přírodovědných dokumentů. Bude se jmenovat Kapitolky o havěti a bude rozdělen do 10 dvanáctiminutových dílů. Cyklus je určen především starším dětem, ale na své si přijde celá rodina.

Více nám už v příspěvku Dana Mrázka prozradí režisér Josef Dlouhý a RNDr. Ph.D. Petr Doležal z Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích.

Natáčení hmyzu si rozhodně nepředstavujme tak, že by režisér jednoho dne rozhodl, že se jde do terénu točit. Situaci musejí nejdřív sledovat odborníci, kteří posoudí, kdy je nejlepší přijít s kamerami. Jenže, jak potvrzuje dr. Petr Doležal, poslední slovo má vždy příroda.
P. Doležal: Když jsme vybírali hojné druhy hmyzu, třeba u páteříčka jsme se ošklivě spletli. Zatímco v jiných letech, když přijdete na louku, během deseti minut na vás naletí a vrazí do vás sto páteříčků, lezou po všech květinách a ve všech křovích, v tom roce, když jsme natáčeli, se nám s bídou podařilo najít sotva deset jedinců, na kterých pořad vznikl.

J. Dlouhý: Tak jako celá příroda, i hmyz je nepředvídatelný a dělá si vše po svém – a proto ho máme tak rádi. Když usoudí, že je ještě příliš zima, tak prostě nevyleze, počká si až na vhodnou dobu. Tohle všechno musíte sledovat, a také být připraveni na to, že vyleze v době, když se vám to nebude hodit, nebude k dispozici technika apod.

Některý hmyz tráví den pod zemí, například krtonožka. To je druh, který mnoho lidí nezná, pouze zahrádkáři v něm vidí škůdce úrody. Ovšem krtonožky se živí larvami hmyzu a zároveň také kypří půdu. Jeden díl v kapitolkách o havěti si rozhodně tedy zaslouží. Jenže jak ho natočit, když na povrch vylézá většinou jen v noci?
J. Dlouhý: Situace, které se odehrávají v noci, jsou natočeny infrakamerou. Autorem scénáře a odborným poradcem zrovna u tohoto dílu je docent František Vejda, ten se krtonožkami zabývá a ví, kde je lze najít, nejsou totiž všude. Vytipovali jsme si lokality jejich možného výskytu a sehnali jsme rodinu, která si nechala zničit zahrádku, abychom tam mohli v průběhu roku natáčet.

Krtonožka obecná

Režisér Josef Dlouhý ví, jakou informaci běžný laik, respektive starší školák, je schopen přijmout. Oproti tomu odborníci se chtějí vyjadřovat přesně. A to byla na tvorbě cyklu jedna z nejdůležitějších věcí – najít zlatou střední cestu při tvorbě komentáře.
P. Doležal: Třeba odborná terminologie byla zcela nepřijatelná, navíc v rozsáhlých pasážích by se musely termíny vysvětlovat. Typickým příkladem byl třeba larvální instar. U mnoha druhů hmyzu jsme ukazovali i nedospělá stádia. Růst u hmyzu není spojitý, ale probíhá po skocích. Larva, vždy mezitím než povyroste, se musí zbavit staré kutikuly – a právě to období mezi svlékáními se nazývá larvální instar. U různých druhů hmyzu to trvá různě dlouho. Termín instar jsme samozřejmě používali, dokud nás ale režisér Dlouhý „neuzemnil“, že tomu nebude nikdo rozumět a že je třeba vysvětlení uvést. Ale spolupráce mezi režisérem Dlouhým a Biologickým centrem trvá už 12 let, už jsme si zvykli a rozumnou cestu, jak tohle vyřešit, jsme našli.

Rozhodování o tom, kterým druhům bude cyklus věnován, bylo ovlivněno tím, že natáčení muselo proběhnout v roce 2009, přičemž se dopředu nevědělo moc o počasí, které výskyt hmyzu ovlivňuje.
P. Doležal: Vycházeli jsme z toho, aby se ty druhy daly snadno nalézt, aby je pokud možno většina diváků znala, ale i tak jsme se v několika případech ošklivě spletli (smích). Nicméně cyklus je natočen, doufám, že ještě třeba časem pár dílů přitočíme.

Když dostaneme žihadlo od vosy, moc krásná nám nepřijde. To samé platí o kůrovci, když vidíme, jak ničí lesy. To je ale vidění velmi sobecké.
P. Doležal: Pojem škůdce zavedli lidé. Když odhlédneme od toho, že vosa, kůrovec, spousta jiných druhů působí nepříjemnosti, myslím si, že jsou krásní, ať už barvami, vzhledem, tvary , způsoby života, a zaslouží si pozornost. Na každém druhu lze najít něco krásného, co je možno obdivovat.

Logo

Nakonec, hlavní složkou potravy vos jsou mouchy - je tedy na zvážení, zda by bylo lepší odhánět velké roje much, oproti riziku, že nám hrozí nějaké to bodnutí.
P. Doležal: Pokud nechcete vosám ublížit vy, ani ony vám nechtějí ublížit. Pokud se přiblížím k hnízdu na 10–15 cm, nesmím dělat prudké pohyby či nějakou z vos třeba omylem nezašlápnut. Vosy pak zůstanou v klidu, žihadlo dostanu, jen když je nějak podráždím. Já mám třeba vosy a sršně velice rád, chodím k nim často blízko a málokdy se stane, že bych dostal žihadlo. Stalo se mi to, právě když jsme hledali hnízdo pro natáčení. Protože jsem tam byl za kůrovcem, přehlédl jsem vosí hnízdo, prošel jsem kolem něj dost blízko a jak jsem dupal, vosy se rozdráždily a dostal jsem 8 žihadel do nohy. Ale za to mohla opravdu jen moje nepozornost.

Mezi lidmi je široce rozšířeno, že některé druhy vos jsou útočné více, jiné méně. V České přírodě se ale jedná o mýtus. Pokud na nás vosy bezdůvodně zaútočí, nejspíš je podráždil někdo před námi.
P. Doležal: Vosa také vnímá velice dobře smrt specifického jedince. Pokud zabijete vosu, ostatní vosy to budou vědět a zaútočí. Stejně tak, pokud to způsobil někdo před vámi.

První díl kapitolek o havěti uvede Česká televize už na konci března. Odvysílané díly budou zároveň dostupné na internetových stránkách televize.

Spustit audio

Více z pořadu