Kamení zvětšuje pstruhům mozek
Pstruzi vychovaní v umělých líhních a sádkách jsou hloupější než pstruzi vyrostlí ve volné přírodě. Mají dokonce menší mozek.
Američtí biologové nyní objevili jednoduchý recept, který pomáhá uměle odchovaným pstruhům dohnat jejich handicap. Stačí, když se na dno nádrží položí kamínky.
Ať se rybáři snaží sebevíc, "přírodní" pstruh jim v líhních a sádkách nevyroste. Produkci ryb pro stoly milovníků rybího masa to neohrožuje. Do větších potíží se chovatelé ryb dostávají v případech, kdy jejich odchovanci patří k druhům ohroženým vyhubením, kteří jsou určeni k návratu do přírody. Uměle odchované ryby se v přirozeném prostředí řek a jezer potýkají s řadou problémů. Nezvládají hledání potravy, neumějí uniknout přirozeným nepřátelům. Ze záplavy vysazených ryb se často zachrání jen nepatrný zlomek.
Proč jsou ryby z umělých líhní a sádek tak hloupé? Naroste jim menší mozek a to je poznamenává na celý zbytek jejich mnohdy doslova jepičího života v drsném přírodním prostředí. Tým vedený americkou bioložkou Gabrielle Nevittovou z University of California v Davisu se pokusil o nápravu. O úspěchu referovali ve vědeckém časopisu Journal of Experimental Biology.
Vědci vyšli z předpokladu, že malé rybky nemají v líhni a v sádkách čím zaměstnávat mozek a ten jim potom nezadržitelně krní. Pro pokusy si vybrali amerického pstruha duhového. Jeho plůdek se v přírodě po vykulení zdržuje zhruba deset dní u štěrkovitého dna a tráví živiny uložené ve žloutkovém váčku. Pak se pstruží potěr rozprchne po okolí. V sádkách je plůdek odchováván v tancích s čistou, dokonale provzdušněnou vodou. Ke koukání mu toho nádrž moc nenabízí. Nevittová proto dala na dno tanků s plůdkem malé kamínky a nechala v nich ryby vyvíjet zhruba deset dní. Vývoj těchto chovanců srovnávala s plůdkem odchovaným v klasických chovných tancích a plůdkem vyrůstajícím v přírodě. Rozdíly byly jasně patrné. Největší mozky měly rybky vyrostlé v přirozeném prostředí. Nejmenší naopak pstruzi vyrůstající v klasickém tanku. Kamínky na dně nádrže zajistily pstruhům částečnou kompenzaci jejich handicapu. Tito pstruzi měli i nadále celkově menší mozky. Nápadně se jim však zvětšila část zvaná mozeček, která je zodpovědná za kontrolu pohybu. Takto disponovaný pstruží plůdek udržuje snáze pozici ve vodě a nemusí provádět namáhavou korekci. Méně se pohybuje a šetří tak živinami čerpanými ze žloutkového váčku. Výrazně si tak zvyšuje šance na přežití.
Převzato z ČRo Leonardo