Kachna divoká
Myslím, že by se nenašel nikdo, kdo by nepoznal naši nejobyčejnější kachnu, kachnu divokou, která je častěji známá jako březňačka. Název březňačka je pochopitelně odvozen od měsíce března, protože v tomto měsíci kachna divoká jako první ze všech našich kachen začíná hnízdit.
Není třeba připomínat, že u kachen je na jaře v době námluv značný rozdíl ve zbarvení. Zatímco šat kačen zůstává po celý rok hnědavě skvrnitý - to aby při sezení na hnízdě splývaly s okolím a byly tak téměř neviditelné - kačeři se předvádějí v krásných barvách. Kačer březňačky má lesklou, kovově zelenou hlavu, kolem krku má bílý kroužek, kaštanově hnědou hruď a v křídlech fialově zelené zrcátko. Nelze opomenout ani známá zakroucená ocasní pírka, zvaná kačírky, která si myslivci s oblibou zastrkují za klobouk.
I když při hnízdění kačeny březňačky vyhledávají pro umístění hnízda většinou klidná, bezpečná místa v blízkosti vod, na ostrůvcích nebo přímo v rákosinách, velmi často hnízdí i daleko od vod, na neuvěřitelných místech - na otevřených hnízdech dravců vysoko na stromech, v dutinách stromů, v městském prostředí často u jezírek v uzavřených dvorech. To pak nastává pro kačenu problém s odvedením káčat na vodu. Nejednou nám volali lidé do Kroužkovací stanice Národního muzea, abychom přijeli a odchytali káčátka, aby je matka mohla odvést. Jsou známy případy, kdy kačena odvádí káčátka i přes velmi rušné ulice. Naštěstí jsou řidiči většinou velmi ohleduplní a přechod rodinky přes ulici končí šťastně.
Základní údaje
Kachna divoká (Anas platyrhynchos). Nejznámější a stále ještě nejběžnější plovavá kachna. Typické je pro ni lesklé modré zrcátko lemované po stranách bílými proužky. Samec má ve svatebním šatě kovově zelenou hlavu, bílý obojek kolem krku, kaštanově hnědou hruď a černá, srpovitě stočená střední ocasní pera. V prostém šatě je podobně jako samice hnědý, nevýrazně skvrněný. Kachna divoká je obyvatelem stojatých i tekoucích vod. Potrava rostlinná (části rostlin) i živočišná (zejména drobní bezobratlí); získává ji mimo jiné při „panáčkování“, kdy ponoří hlavu, krk a hruď, zatímco zadní část těla a ocas zvedne nebo ji sbírá s ponořenou hlavou a krkem. Hnízdí zpravidla na zemi, ale i v různých polodutinách, na hlavatých vrbách apod. Hnízdění začíná již v březnu (odtud i jméno „březňačka“), kdy samice snáší 5 až 13 vajec. Na snůšce sedí a o mláďata, která vzápětí po vylíhnutí opouštějí hnízdo, pečuje jen samice. U nás stálý, přelétavý i tažný druh; tažní ptáci zimují v jižní a západní Evropě. Na zimu k nám přilétají příslušníci cizích populací.
Video: MOS, Adolf Goebel
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
