Jiří Dolejš

Ranní poznámka Ivana Hoffmana

Zmlácení Jiřího Dolejše politici odsoudili. Diskutovali ovšem o tom, zda mu vyjádřit solidaritu jako politikovi, napadenému kvůli svému přesvědčení, anebo jako normálnímu člověku. Jde o detail, ale důležitý, soudě alespoň podle názorů, které se na dané téma objevily na internetu, tedy na serverech, které diskusi nezrušily s ohledem na dobrý vkus.

Anonymní glosátoři vesměs zmlácení komunistického poslance vítají a objevil se i názor, že by měli být podobně zbiti i další. Se zlou se potázal diskutér, který se pozastavil nad tím, že při potyčce byli čtyři na jednoho, což mu nepřipadlo fér. Naproti tomu v antikomunistické internetové diskusi uspěla výhrada anonymního analytika, který smutně konstatoval, že kopání do komunisty vynese jeho straně před volbami nežádoucí solidaritu.

Jakkoli bývají internetové chaty obecně přehlídkou deviantů a je potřeba k nim takto přistupovat, svědčí zmíněná sonda do veřejného mínění o tom, že jako normální člověk Jiří Dolejš napaden nebyl. Byl zkopán na zemi jako komunista. Jeho nekomunistickým kolegům ve sněmovně se nabízelo vzpomenout Voltérovo "nesouhlasím s vašimi názory, ale dám svůj život za to, aby jste je mohl hlásat". Nevýhodou takové liberální reakce pravda bývá, že ji neocení militantní segment cílové skupiny voličů.

A o hlasech lze podobně jako o penězích užít antické moudro, že nesmrdí. Je pak ještě jeden důvod, proč někteří poslanci raději vidí ve svém potlučeném kolegovi normálního člověka. Jiří Dolejš není žádný fanatik. Od totalitních praktik z komunistické minulosti se opakovaně distancuje. Obětí surového napadení tedy nebyl nějaký stalinista, ale vzdělaný levicový demokrat. Útok to byl nejen lidsky nízký, ale i politicky stupidní. A říct to před volbami je nešikovné.