Ještě více Krakatice

Člověk by si myslel, že investigativní pořad televize Nova způsobí přece jen nějaké větší hnutí myslí, jež mělo potenciál projevit se zvýšenou sebereflexí našich vyšších politiků. A co se nestalo?

Přesně v intencích starého a osvědčeného hesla všech provinilců - zatloukat, zatloukat, zatloukat, a když vás přistihnou zatloukat nadále - nenastaly nějaké sebeočistné procesy (o těch sice premiér Topolánek krátce po vzniku aféry zahovořil, ale od pravdy byl skutečně daleko), ale bahno se začalo vířit čím dál více.

Je trochu legrační, jakým způsobem se to děje. Nevysvětluje se, jen se informace zmnožují. Bude jich za chvíli tolik, že se původní "malér" s vyděračskými praktikami nejspíš ztratí z hledáčku...

Na začátku aféry byl amatérský agent-provokatér, v podání poslance ODS Vlastimila Tlustého. Ten se cítil natolik znechucen zákulisními praktikami své vlastní strany, že se nechal umluvit ke spolupráci na výrobě fingovaných kompromitujících materiálů, na něž se pak snaživě nachytal bývalý poslanec Morava.

Normální by asi bylo, a tak nějak by to potvrdilo i tvrzení o sebeočistných mechanismech, kdyby se po zveřejnění celé "pasti" vedení ODS pěkně usebralo a dohodlo, koho tedy hodí přes palubu. Myšleno: někoho, kdo skutečně figuroval a figuruje v mechanismech zákulisního politického vydírání.

Jenže ono se to celé obrátilo proti poslanci Tlustému, na něhož nyní snaživí novináři, zásobovaní nejspíš týmiž lidmi, na které tápavě mířila ona investigativní reportáž, vytahují všechny možné, mnohdy už letité kauzy a kauzičky. Cíl tohoto snažení je zřetelný - jde o to, poslance Tlustého přinejmenším zdiskreditovat v očích veřejnosti, přinejhorším (pro něj) donutit k odchodu snad z ODS, nebo rovnou z politického života.

Jediné, co tím vším trpí, je ovšem politická kultura. I když i tenhle výraz je v současnosti a v místních podmínkách protimluvem. Politika se v téhle zemi neuskutečňuje, provádí se více či méně okaté přerozdělování moci a prebend. Politické programy koaličních stran nejsou plněny s odkazem na slabost vládního seskupení. Formálně a statisticky vzato se establishment snaží veřejnost přesvědčit, že se lidem vede lépe a lépe. Skutečnost je pro většinu výdělečně činných lidí v téhle zemi vskutku jiná. Stát působí navenek jako hašteřivá domovnice. Nemá jednotnou zahraniční politiku, o postoje a vyjádření k důležitým mezinárodním věcem se spoří přinejmenším Hrad s vládou, ale i partaje uvnitř svých grémií. Bezpečnostní situace (hlavně ten pořádek v ulicích a klid na silnicích) se dík "reformám" a na to navazující oslabování policejního sboru věru nezlepšuje. Právní stát je výraz, za který by politikům, kteří jej vysloví, měla božím trestem odpadnout čelist. Veškerá tato činnost, vydávaná u nás za "politiku" pak v sobě těžko může nést nějaké znaky kulturnosti - vnitřně je udržována běžnými pravidly, standardními mechanismy, či stanovami, které udržují pohromadě libovolná účelová (i třeba mafiánská) seskupení. Mlč a drž krok - pak budeš podržen. Promluv - budeš vláčen.

Slavný policejní spis mapující vrůstání skutečného organizovaného zločinu do politické sféry, ona nechvalně známá Krakatice, prý leží kdesi v policejních archivech. Jenže to vypadá, jako by k ní měl přístup kde kdo. A dávkování, jakož i výběr kompromitovaných politiků a informací o nich z tohoto spisu jako by záleželo jen na síle žaludku těch, kteří je vypouštějí do oběhu.

To, že poslanec Tlustý by možná mohl mít nějaké nevyjasněné příjmy, se už v minulosti objevilo. Podobně, se tyto informace objevily o desítkách jeho kolegů z Poslanecké sněmovny, případně o lidech z mnoha bývalých vlád, včetně té současné. Co je na tom divného, je - opakovaně v médiích probíraná - záhadná liknavost s jakou se tyto kauzy vyšetřují, respektive nevyšetřují.

Čemu se potom politici chtějí jakoby divit? Vždyť novodobé dějiny státu nejsou skoro ničím jiným, než směsicí (pro veřejnost) hodně smutných historek o tom, jak si lidé ve vysoké politice záhadně pomohou k obrovským majetkům.

Skutečnost, že k tomuto záhadnému obohacování přidala aféra "Morava" ještě další rovinu, tentokrát přímo vyděračskou, je vlastně jen jakousi další - pro politiky asi jen kosmetickou vadou na kráse.

Mohlo by se možná říct, že zvýšený zájem o nepěkné až nechutné podrobnosti ze života špičkových politiků jsou jen momentálním, předvolebním vzedmutím domácího politického bahna. Jenže, volby nevolby, ty aféry mají všechny své reálné, nikdy neobjasněné podloží a pozadí. Jestli se to nikdy nebude skutečně vyšetřovat, kde by to asi tak jednou mohlo skončit?

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .