Jeřáb Arnošt se vrátil

28. únor 2002

Jeřáb popelavý pojmenovaný Arnošt, kterého za pomoci družic sledujeme v rámci projektu Odysea, se vrátil ze zimovišť domů: dnes ráno byl pozorován na Českolipsku. Jeho sledování poskytlo přesné informace o jeho zimovišti i tahových zastávkách.

Jeřáb popelavý se do České republiky rozšířil teprve v posledních desetiletích a v současnosti zde hnízdí deset až dvacet párů (především na Českolipsku a Jičínsku). Jde o jednoho z našich největších opeřenců - váží 5 až 6 kg, stojící měří 120 až 140 cm a rozpětí křídel má 220 až 245 cm. Obývá především rozsáhlé mokřady a patří k vůbec nejplašším a nejopatrnějším ptákům. Je přísně monogamní a tvoří trvalé páry "na celý život". Hnízdí na zemi v rákosinách. Do zimovišť odlétá celá rodina společně, mláďata se cestu učí od rodičů. Jeřábi zimují v západní Evropě, na Blízkém východě a v severní a východní Africe. Na rozdíl od čápů jsou bez potíží schopni překonat moře i hory a jejich tahové trasy jsou relativně ustálené. O tahových cestách a zimovištích naší populace jeřábů popelavých jsme však až do sledování Arnošta měli minimum informací. Tyto poznatky jsou přitom o to důležitější, že jeřábi jsou kvůli škodám, které způsobují na polích, v některých oblastech pronásledováni.

Jeřábi na zimovišti

Arnošta jsme na Českolipsku označili satelitním a pozemním vysílačem začátkem července 2001. Jeho odchyt byl velmi komplikovaný a zdařil se teprve poté, co pracovníci pražské Zoo přilákali Arnošta na jiného jeřába, krotkého samečka Honzíka, kterého přivezli do Arnoštova teritoria.

Na cestu do zimovišť se Arnošt vydal v polovině září. Nejprve však neletěl na jih, ale na sever a téměř dva měsíce se zdržel na shromaždišti Grünhaus u Lauchhammeru v Braniborsku, 120 kilometrů severoseverozápadně od hnízdiště. Mimochodem na tomtéž shromaždišti bylo zaznamenáno i jeho mládě z předchozího roku.

Odchyt jeřába popelavého

Z Německa Arnošt konečně vyletěl "správným směrem" a zimoval u Arjuzanx v jihozápadní Francii, kam jsme se za ním v prosinci vypravili. Krátce poté, co jsme brzo ráno Arnošta zaměřili, se nám naskytlo úchvatné divadlo. V prvních paprscích slunce nad námi z nocoviště do polí přeletovaly malé skupinky i celá hejna jeřábů čítající někdy desítky, někdy stovky jedinců. Hejna měla tvar klínu a neustále se přeskupovala, takže chvílemi při čelním pohledu vypadala jako vlnící se stužka. V prosinci se u Arjuzanx zdržovalo asi pět tisíc jeřábů popelavých, ještě v polovině listopadu jich však bylo téměř třicet tisíc. Pole, na kterých se pěstuje kukuřice, jim skýtala dostatek potravy.

Na cestu k domovu se Arnošt vydal začátkem února. Neletěl ale přímo. Nejprve se zastavil v oblasti Lacs Aubois na severovýchodě Francie a pak ještě ve stejném místě, kde se zdržoval už na podzim - u německého Lauchhammeru.

Patrně po celou dobu byla s Arnoštem i jeho partnerka. V každém případě dnes ráno byl Arnošt na svém hnízdišti s jeřábí samičkou.

Na projektu Odysea, jehož cílem je rozšířit poznatky o tahu ptáků a přispět k jejich ochraně, se kromě Českého rozhlasu podílí Zoo Praha, Zoo Dvůr Králové nad Labem, Kranichschutz Deutschland, Tel Aviv University, Pražská plynárenská a další organizace.

Pravidelné informace o projektu přináší magazín Meteor, který každou sobotu od osmi hodin vysílá Český rozhlas 2 - Praha.

autor: Miroslav Bobek
Spustit audio

Více z pořadu