Jaroslav Ježek o jazzu - 1934
Mezi klenoty archivu Československého resp. Českého rozhlasu patří i 4 minuty, které si v rámci Rozhlasového roku pustíme dnes: jsou datovány koncem listopadu roku 1934 a možná už jste je z rozhlasu slyšeli. Jaroslav Ježek v nich hovoří o jazzu, který ho nadchl zejména během jeho pařížského studijního pobytu.
Připomeňme, že v tomto roce bylo Jaroslavu Ježkovi 28 let, měl za sebou úspěšná studia na konzervatoři i zmíněný inspirující pobyt v Paříži, několikaletou spolupráci s Voskovcem a Werichem v Osvobozeném divadle, byl členem hudební skupiny Mánesa, a právě v tomto roce podepsal spolu s Vítězslavem Nezvalem, Karlem Teigem, Jindřichem Honzlem a dalšími prohlášení o ustavení Skupiny surrealistů v Československu.
Pod vlivem populárních Ježkových evergreenů se někdy zapomíná na fakt, že druhá hudební tvář skladatele Ježka uměla patřičně zvážnět, jak dokládají třeba Houslový a klavírní koncert nebo Čtvrttónová suita pro klavír. Už od studií byl ale Ježkovou velkou vášní jazz, a tak právě o něm zasvěceně, jistě rád a pečlivě připraven takto pohovořil v roce 1934 na rozhlasových vlnách.
Skutečným skladatelem – ač by to asi sám o sobě neprohlásil – rozhodně Jaroslav Ježek byl. A znamenitý orchestr sestávající z virtuosů? Takový soubor si postavil v Osvobozeném divadle – tak si dnes v závěru naší desetiminutovky, poslechněme, jaký byl právě Jazz „a la Ježek“.
Z dlouhé řady písní na texty Voskovce a Wericha, k nimž Ježek zkomponoval hudbu, a které máme zachovány v autentickém provedení, tj. za řízení skladatele samotného, posílám slowfox ze hry Kat a blázen, taktéž z roku 1934. Vokální skupinu a orchestr Osvobozeného divadla řídí Jaroslav Ježek a „Svítá“.
