Host z Egypta na jižní Moravě
Host z Egypta na jižní Moravě. Představuje nám ho profesor Mendelovy zemědělské univerzity v Brně Dalibor Povolný.
Budil: Stává se často, že entomolog narazí na přírodní zázrak?
Povolný: Lze to tak říct. Stává se to tak jednou za pět let v ekologii, když jste celý rok v terénu. Letos se to stalo 5. srpna, kdy jsem na malém sprašovém kopečku pod Pálavou objevil masařku africkou. Není to náhoda, protože já tu lokalitu znám a začal jsem tam jezdit opakovaně a zjistil jsem, že se objevuje také na sousedních sprašových kopcích. Vydal jsem se na východní Slovensko a nakonec jsem skončil u Štúrova na Dunaji.
Budil: A kde všude jste tu africkou mouchu nalezl?
Povolný: Já osobně jsem ji sbíral koncem padesátých let na černomořském pobřeží u Sozopolu, tam, kde rybáři vytahují sítě a zůstanou tu mrtvé ryby. Tam pronikla z Afriky asi ve třicátých letech. Byla také popsána teprve v polovině třicátých let. Už to bylo považováno entomology, například mým učitelem profesorem Rodnorfem, za velice pozoruhodné. A že se objeví ve střední Evropě, na jižní Moravě, tak to je skutečně něco mimořádného.
Budil: Bylo to tedy vinou období sucha?
Povolný: Ano, období sucha mělo za následek invazi různého hmyzu, třeba štítenky zhoubné, přástevníčka amerického, mola řepnela atd. Na Dunaji klesla hladina, obnažily se příbřežní písčiny a začali tam hnít hlemýždi, zavrtaní normálně do bahna, a potom také samozřejmě ryby, a dokonce jsem tam našel utopence. No, a teď jsem zjistil, že ta moucha je tam masově. Takže teď jde ještě o tu dynamiku...
Budil: Je tedy u nás už velmi početná. A co to tedy znamená pro entomologa?
Povolný: Pro mě to znamená vzhledem k tomu, že nejde o defektní kusy, ale o lítané kusy, že se zde už líhnou.
Budil: Tedy že u nás už je doma, a ne pouze občasný návštěvník.
Povolný: To mě právě šokovalo, že mouchy, které jsem chytal na jižní Moravě, byly čerstvě vylíhnuté. To se velice snadno pozná, ztratí pubescenci a mají křídla otřepená.
Budil: A co to vypovídá o stavu přírody?
Povolný: Vypovídá to o tom, že invaze teplomilného hmyzu, které jsou typické pro postglaciální vývoj středoevropské přírody, se nyni urychlují. Je otázka, jestli je to klimatická fáze, anebo jestli je to dlouhodobá záležitost. Já osobně si myslím, že bychom to neměli přece jenom uvádět ještě do širších kontextů tzv. oteplování, protože víme, že sem už v 17. a 18. století pronikla africká sarančata. Ale nesporně to dokládá, že dlouhé periody těch aridních dnů s teplotami nad 30 stupňů vedou k invazi tropického hmyzu až do oblasti jižní Moravy.
