„Když se psalo Léta Páně 1598, 30. března, vyjel jsem ze zámku Bělá a zamířil jsem do Plzně, kde žily u paní z Chudenic od smrti mé první manželky naše dvě děti.“
Hosté debaty: Naďa Profantová a Zdeněk Klanica z Archeologického ústavu Akademie věd, Luděk Galuška z Moravského zemského muzea a historik Dušan Třeštík.
„Nejistota lidského života a nestálost světového dění vede k tomu, že všem lidem, zejména výše postaveným, je užitečné znát, co se kde stalo v minulosti.“
Prodejem řady panství, a zejména krumlovského, se někdejší rožmberská država zmenšila na třetinu a počtem osedlých takřka na čtvrtinu svého původního rozsahu.
Pohřeb Viléma z Rožmberka, vypravený z Pražského hradu – po dvou měsících, kdy byl mrtvý velmož vystaven v kostele svatého Jiří a střídala se u něho nepřetržitě stráž.
Petr Vok z Rožmberka si uvědomoval marnost posmrtné slávy. Když v bitvě u Szigetu padl jeho švagr Mikuláš Zrinský, pociťoval jeho bratr jistou pýchu nad jeho hrdinstvím.
„Od okamžiku, kdy se stal Petr Vok samostatným pánem, vnější rozdíly mezi ním a jeho bratrem se nápadně prohlubovaly.“
Jednoho únorového dne roku 1526 došlo na Českém Krumlově k události, o níž se zmiňovali se zlomyslným zájmem všichni soudobí kronikáři.
Budeme se tentokrát věnovat osudu nejstaršího syna krále Rudolfa II., který nesl jméno velice vznešené, leč k němu samému se opravdu nehodící: Julius Caesar d'Austria.
Ze dřeva byla Praha, když práh jí poprvé kladla kněžna Libuše, chtíc, město by vzrůstalo výš.
Tato báseň vyšla před téměř dvěma sty léty v Knize pověstí a legend židovského dávnověku, ale v ústní podobě to byl mnohem starší příběh.
„Rabbi Liva je veliký učitel, koruna moudrých, div našeho pokolení, k jehož světlu jdou všechny národy a z jehož vod pijí všichni rozptýlení Izraele.“
Titulek dnešní schůzky, který je vlastně jejím mottem, jsme si vypůjčili z Talmudu: „Neodsuzuj druhého člověka, dokud nejsi na jeho místě.“
Tuto schůzku uvádíme titulkem, vypůjčeným od učence Josefa ben Jóchanana z Jeruzaléma, a ten na něj přišel už někdy ve 2. století před naším letopočtem...
Mír, který uzavřel s Turky císař Maxmilián roku 1568, zůstal v platnosti téměř čtvrt století.
Existovaly dvě rudolfinské Prahy. Dotýkaly se třecími plochami, avšak nesrostly. Žily vedle sebe. V časech Rudolfových měla Praha možná už šedesát tisíc obyvatel.
Johannes doktor Faust. Postava s notoricky známým jménem. Leckdo si jej všiml. I pan Goethe, jak dobře víme.
