O tom, že se Albrecht z Valdštejna v pětadvaceti letech oženil, svědčí jediná věta, kterou si poznamenal do svého horoskopu: Uzavřel jsem sňatek s jednou vdovou.
„Ze svých studií se Valdštejn vrátil domů, ale hned nato se vydal do světa. Čekala ho cesta po Evropě, která se protáhla nejméně na dva roky.“
„Valdštejnové je jméno staročeského rodu, odvozujícího svůj původ od Markvarticů a později rozrostlého do mnoha vnitřně členěných a bohatě potomky zastoupených větví.“
Hromadnou popravou na Staroměstském náměstí represe neskončily, naopak, fyzická likvidace hlavních účastníků povstání byla jen úvodem k útoku mnohem drtivějšímu.
Básník Viktor Dyk napsal před sto lety truchlivě: „...a zvláštním smutkem dnes má duše chora, francouzsky Mont Blanc, česky Bílá hora.“
„Já, Ondřej Dačický, měl jsem svatební veselí na Horách Kutných." Na tenhleten zápis svého tatínka nemohl jeho syn pochopitelně zapomenout a nevčlenit jej do svých Pamětí.
„Po přestávce nastoupil před mistra popravčího měšťan a písař Nového Města pražského, 60letý mistr svobodných umění Valentin Kochan z Prachové.“
„Přestože Staroměstské náměstí tehdy zaplnily tisíce zvědavců, očitých svědků poprav, nezachovalo se pořadí vykonávaných rozsudků ani jejich přesný průběh.“
„Hrabě Vilém Slavata, který byl před dvěma lety českými stavy vyhozen z okna Pražského hradu a šťastně to přeživ, nudil se nyní ve své bavorské emigraci.“
„Z devadesáti mužů, které stíhala císařova proskripční listina, byl šedesát jeden obžalovaný uvězněn a zbývajících dvacet devět střeženo v domácím vězení.“
„Kdo všeho povstání původcem jest, zda pán či služebníci, o tom potomstvo jednou nestranně souditi bude. Svá provinění uznávám a kaji se z nich.“
„Já jsem do Prahy přijela, ale tam jsem se nezdržovala, nýbrž hned zase v neděli s velikým strachem jsem se obrátila, vobávajíc se, že mne ven pustiti nebudou chtíti.“
„Přesvatý Otče a pane v Kristu, nejmilostivější pane! Nejponíženější políbení nejsvětějších nohou. Nejvyšší Pán konečně pohlédl na svatou církev a potřel její nepřátele.“
Diverti nescio! Tato dvě slova, která prohlásil za své osobní heslo český král, později řečený zimní, Fridrich Falcký, se tradičně překládají jako Obracet neumím!
Dominantou bojiště na Bílé hoře byla už v době bitvy stavba renesančního letohrádku Hvězda, stojícího uprostřed obory.
V bitvě na Bílé hoře nechyběli vojáci snad žádné evropské národnosti. V duchu doby byly armády otevřeny všem, kdo projevili ochotu bojovat v jejich řadách.
Už velmi brzy po zahájení války začalo se v českém táboře pošeptmu hovořit o zradě. Fáma se šířila a naleptávala i tak dost slabou bojovou morálku českých stavů.
Mapu ukázat nemůžeme, ale k čemu mají čtenáři a posluchači představivost... Takže: Vojsko Ligy obsadilo po krátkém odporu Linec.
