Po roce 1989 jsme měli pocit, že zpátky do Evropy existuje jen jediný směr, nevěděli jsme do čeho jdeme – Evropu jsme vlastně neznali, hodnotí Stanislav Biler.
Dále od hradu, dále, jinak vás stihne neštěstí nenadálé. Původně středověké varování má v různých dobách různý význam.
Jak probíhala první volba Václava Havla do čela státu? Tak trochu jako absurdní divadlo. Poslanci, jak byli zvyklí, hlasovali jednomyslně.
Bezprostředně po listopadovém výbuchu svobody se začali o slovo hlásit i ti, od kterých to většinová společnost možná nečekala.
Jak to vypadalo v obchodech se spotřební elektronikou v Československu o Vánocích 1989?
O čem spolu v prosinci 1989 hovořili Václav Havel a Alexander Dubček v obýváku bratislavské vily nedaleko Slavína? Dovíme se v dokudramatu Bratislavské intermezzo.
Laa an der Thaya je malé hraniční město v Dolním Rakousku, v místech, kde ještě na začátku prosince roku 1989 byly hranice Československa obehnány ostnatým drátem.
Ministr národní obrany Miroslav Vacek hlásí změny v armádě. V polovině prosince 1989 už bylo jasné, že změnám se nevyhne ani vojenská služba v Československu.
Další díl České kroniky se zaměří na proces, který se těsně po listopadu začal odehrávat částečně spontánně a částečně už ve státní režii: demontáž odposlechů.
„Občanské fórum nevědělo, jak udělat z Havla prezidenta.“ Takhle komentoval motivaci svého zásahu do dějin v prosinci roku 1989 nový premiér, komunista Marián Čalfa.
V prosinci roku 1989 přicestoval do Československa Tomáš Baťa. Hned z Prahy zamířil do Zlína. Vlastně do Gottwaldova. Nebo do Zlína?
V událostech podzimu a zimy 1989 se mnoho lidí dalo do služby společenských změn. Pro některé to byl odrazový můstek k politické funkci a někteří jen „prošli“ dějinami.
V polovině prosince 1989 bylo jasné, že se musí razantně změnit učební látka na všech druzích škol, hlavně na těch základních.
Před 30 lety u nás padl komunistický režim. Lidem se otevřely hranice na Západ. Před Vánocemi 1989 dostali slovenští disidenti nápad, že uspořádají procházku do Rakouska.
Na přelomu listopadu a prosince 1989 byl za dodnes podivných okolností do Prahy narychlo povolán bývalý reformní tajemník ÚV KSČ, poté disident a chartista Zdeněk Mlynář.
Americký novinář Jolyon Naegele vystupoval v posledních týdnech v českých masmédiích především v souvislosti s 30. výročím listopadu 1989.
Miroslav Kusý, Milan Kňažko, Alexander Dubček. Kdokoli z nich se mohl stát československým prezidentem. Nestal.
Premiér federální vlády Ladislav Adamec přislíbil zástupcům Občanského fóra, že do 3. prosince se jeho vláda představí v novém složení.
