„Kvésti bude víra. Růst bude spravedlnost. Nebude na zemi nižádného kralování neb panování. Úroky i daně přestanou. Neb všichni budou rovni co bratří a sestry.“
„A když se stalo, že král Václav zemřel, hned nazítří, ve čtvrtek, vrhl se vzteklý dav, který se už neměl čeho bát, na kostely, ve kterých nepodávali pod obojí způsobou.“
„Zpráva o krvavém povstání v Praze donesla se rychle na hrad kunratický. Král Václav vztekem ani vzpamatovati se nemoha, přísahal, že hrozně mstíti se chce.“
„30. července 1419 purkmistr a někteří konšelé Nového Města, nepřátelé přijímání z kalicha, ohavně byli shozeni z Novoměstské radnice a ukrutně ubiti a usmrceni.“
Bylo to sotva pár let po Janu Husovi (tedy přesně už někdy v roce 1402), co se ocitl v Praze kazatel Mikuláš. Tento muž je pravděpodobně totožný s Mikulášem z Drážďan.
Právě jste spolu s námi dorazili při společných Toulkách českou minulostí na schůzku s pořadovou číslovkou „dvoustá“.
„Jest opravdu velice litovati, že duch onoho věku nejen dovolovaly, ale žádaly plápolavých obětí – i mrav sebeosvícenější vázán bývá často měrou a pravidly věku hrubého.“
Stále ještě přežívá domnění, že zástupci bezmála všech větších i menších evropských států a universit se sjeli do Kostnice jen proto, aby vyhladili hlavy českého kacířství.
Pozvali jsme vás na schůzku s mistrem Jeronýmem Pražským, jenž přijel do města u Bodamského jezera bojovat za život svého přítele a kolegy Jana Husa.
„Roku 1407 byl Jeroným z Prahy přijat do počtu mistrů pražské university, vysvětit se však nedal. Měl také veliký podíl na vydání Dekretu kutnohorského 18. ledna 1409.“
„Sníh, led, déšť – tři jména, vše však přesto jedno: tak i ve třech osobách Bůh jest toliko jeden, je otec se synem a duch, jenž současně je jimi vdechován.“
„Mezi návštěvami, jichž se dostalo Husovi v Kostnici, překvapil ho také mistr Křišťan z Prachatic. Slzy zalily vězňovy tváře, když uzřel náhle před sebou drahého přítele.“
„Pane Ježíši Kriste, tuto ukrutnou smrt pro tvé evangelium a kázání tvého slova chci velmi trpělivě a pokorně vytrpěti. Odpustiž, prosím, všem mým, nepřátelům!“
Léta Páně 1415, pátý den měsíce července, v pátek po Prokopovi, urození páni Václav z Dubé a Jan z Chlumu byli posláni od římského a uherského krále Zikmunda do Kostnice.
„Nemám odvahy říct jako svatý Petr, že se nikdy nepohorším nad Kristem, byť se všichni pohoršili, neboť mám nesrovnatelně menší horlivost i statečnost než Petr.“
„V sobotu po svatém Marcelovi, která byla osmým dnem měsíce června, mistr Jan Hus byl opět veden k slyšení do refektáře.“
Papež Jan XXIII. předvídal, že mu hrozí nebezpečenství od koncilu a zejména sesazení z papežství. Uprchl proto v přestrojení z Kostnice.
V době, kdy se Husovo jméno začalo pomalu měnit v symbol národního vzdoru, pobouřilo katolickou Evropu a církevní koncil v Kostnici ještě jedno kacířství.
