Historika a politologa Petra Kouru často u současných kauz napadají paralely z minulosti. „Naposledy mě to nenapadlo, když jsem četl článek o stíhání Vlasty Parkanové.“
Nejen strohé politické či hospodářsko-společenské dějiny nám ukazují život našich předků. I středověký člověk páchal nepravosti.
Pořad Kalendárium můžete nyní poslouchat na novém audioportále Českého rozhlasu www.mujrozhlas.cz.
Jednadvacátého srpna 1968 se ulicemi českých měst valily sovětské tanky, desetitisíce vojáků armád pěti zemí Varšavské smlouvy přepadly Československo.
Věci na první pohled všední a přesto svým způsobem nevšední. Ty se dají najít na různých místech jižních Čech. Na zajímavosti upozorňuje ředitel českobudějovického archivu.
Čekal ho sirotčinec, Terezín, Osvětim. V čem byl mladý básník Hanuš Hachenburg inspirací pro současné děti?
Do života vstupovala jako sirotek. Šlechtický původ a majetek jí ale umožnily získat vzdělání i postavení a stala se manželkou Petra Voka z Rožmberka.
Slovinský architekt Josip (nebo také Jože) Plečnik ovlivnil podobu Pražského hradu jako málokdo jiný. Navrhl také kostel Nejsvětějšího srdce Páně na Vinohradech.
Panuje obecná shoda, že jedním z hlavních zdrojů evropské civilizace je antika. Řekové dali Evropě filosofii, vědu a estetiku či obecně kulturu. A co jí dali Římané?
Scházíme se s další osobností, z nichž se naše dějiny skládají, neboť naše historie je množinou nepřehledného množství individuálních lidských osudů.
Agresivní projevy komunistických politiků, stále nové politické procesy a agitace umělců, to vše je z prvních měsíců roku 1952 zachováno v rozhlasovém archivu.
Vlády Česka a Německa podepsaly 21. 1. 1997 deklaraci. Vzájemně uznaly svou odpovědnost za lidské tragédie a zavázaly se k upevnění vztahů.
U kostela svatého Jiljí v Moravských Budějovicích stojí kruhová stavba s šindelovou střechou. Někde se píše, že je to rotunda, které se opravdu tvarem podobá.
Studénka má důkaz o existenci Legionářské školy. Ta fungovala v tamním zámku před více než sto lety a měla válečným invalidům doplnit vzdělání, které zameškali během války.
Anežka Přemyslovna se narodila před 810 lety do zlaté kolébky. Přemysl Otakar I. viděl v potomcích nástroje k uskutečňování svých plánů.
