Gombo nezklamal - máme prvního čápa (západní Mongolsko, Nariian Teel, čtvrtek 7. července 2005)
Ve čtvrtek ráno se probouzíme v krásném údolíčku obklopeném skalkami, po kterých se už časně ráno prohánějí pišťuchy. Po chvíli přelétá raroh velký a ještě před odjezdem na vzdálenějších skalnatých svazích objevujeme dvě hnízda supů hnědých. Skály a nehostinné prostory nás provázejí celé dopoledne, obrovská skalní defilé však mají svůj půvab a jsou velmi fotogenická. Stále sledujeme skalní římsy a výklenky, kde jsou umístěna hnízda supů, orlů a rarohů. "Někde přece musí být i černí čápi," říkám Gombovi. Ten přikyvuje, ale zdá se mi být mírně nervózní, sleduje svoje GPS a po chvíli hlásí, že k čapímu hnízdu, které zná z minulých let, je to už jen šest kilometrů.
Sjíždíme z úzkých stezek a skalních rozsedlin na nápadně novou a širokou prašnou silnici. Dovede nás ke kempu silničářů, tvořeného několika jurtami a množstvím velkých stavebních strojů. Vysoko v kolmé skalní stěně je prázdné čapí hnízdo, obrovské zklamání mírní představa, že bychom se je pokoušeli chytat v nepřístupné stěně. "Hnízdo se třemi mláďaty je o 300 metrů dále nad silnicí!" volá Honza, který s Gombem vyzpovídal stavební dělníky.
![Nasazování "batůžku" asistovala početná skupina stavebních dělníků a jejich rodinných příslušníků](https://vltava.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/lightbox/public/images/00293822.jpeg?itok=IBEUYwO7 "Nasazování "batůžku" asistovala početná skupina stavebních dělníků a jejich rodinných příslušníků | foto: Jan Schlindenbuch")
Opravdu, na útesu v zatáčce poměrně frekventované silnice sedí ve hnízdě asi 20 metrů nad zemí mláďata a v obrovském vedru se ochlazují rychlým dýcháním s otevřenými zobáky. Obhlédneme situaci, v podvečer instalujeme sklopku a v protějším svahu za silnicí stavíme kryt.
Skoro nemůžeme dospat pátečního rána, po půl sedmé už sedíme s Lubošem v krytu. Mláďata cvičí křídla, přecházejí po hnízdě a pak klidně sedí. Náhle se na hnízdě jako duch objeví dospělý čáp, mláďata začnou okamžitě žadonit o potravu a rodič vyvrhuje první ryby. V tu chvíli padá i sklopka a první letošní čáp v západním Mongolsku je odchycen. Následuje nasazení vysílače, vážení, měření a fotodokumentace za vydatné asistence silničářů i jejich rodinných příslušníků. Za necelé dvě hodiny po odchytu odlétá čapí sameček s batůžkem do bočního údolí.
