Funguje ájurvéda? O indické tradiční medicíně s antropoložkou Alžbětou Wolfovou

16. leden 2023

Co je ájurvéda a jak se praktikuje v Česku? O tom v Hergot!u mluvila antropoložka Alžběta Wolfová, která strávila několik let v různých ájurvédských centrech a zkoumala, jak tato tisíce let stará indická medicína ovlivňuje životy druhých lidí, ale také její vlastní tělo a mysl.

Učení ájurvédy vychází podle Alžběty ze specifické představy o těle a o tom, jak interaguje s okolím. Cílem medicíny je pak zacházet s tělem tak, aby netrpělo a aby vydrželo. „Pro mě je důležité to, že pracuje s tělem, které je propojené s okolním prostředím. V případě ájurvédy je zajímavé, že všechno na světě sestává z 5 stejných elementů. To, že tady stůl zrovna vypadá tak, jak vypadá, a dělá to, co dělá, a já dělám to, co dělám, to je jenom proto, že ty elementy jsou v jiném poměru.“ Proto podle Alžběty ájurvéda učí, že máme například pít různé věci v době deště a v době, kdy svítí slunce.

Za posledních několik let se přístup k ájurvédě v Česku hodně změnil, říká antropoložka. „Když jsem začala v roce 2013 výzkum, tak to nebylo nikde. Všichni mi říkali: ‚co to děláš, jseš ezo‘? A teď najednou je to všude a pomalu jsou lidi divný, když nikdy neměli Ašvagandu a ájurvédský čaj.“

A jaká je odpověď na otázku o účinnosti ájurvédy? Funkčnost určité medicíny v tradičním smyslu slova nelze podle Alžběty z perspektivy sociokulturní antropologie úplně posoudit. „Záleží na tom, co to znamená fungovat“ pro ty lidi samotné. Proč třeba u medicíny setrvávají, i když jim nepomohla vyřešit problém, se kterým přišli.

V jakém smyslu ájurvéda podle antropoložky funguje? Jaké má v ájurvédě místo spiritualita a jakou roli hraje víra, že jde o učení přímo od Boha? A jak vypadá den v ájurvédské škole? Pusťte si Hergot!

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.