Dobročkovské hadce - přírodní rezervace

13. červenec 2009

Kousek od Dobročkova, obce ležící zhruba 15 km jihovýchodně od Prachatic,se nachází přírodní rezervace vyhlášená v roce 1992 na ploše 16 ha. Jedná se o Dobročkovské hadce, nivu Dobročkovského potoka s mokřadními společenstvy a stráněmi, bývalými pastvinami a hadcovými výchozy, kde lze spolu s dalšími ohroženými druhy najít i vzácný hořeček český.

Lokalita leží ve výšce kolem 650 m.n.m. a zasahuje přibližně v polovině své délky na území CHKO Blanský les a druhou částí na území bývalého Prachatického okresu. Převážnou část území tvoří niva relativně přirozeně meandrujícího toku Dobročkovského potoka, který proráží granulitový masív Blanského lesa. V západní části přistupují mírně zvlněné svahy bývalých pastvin s hadcovými výchozy.

Hadce (serpentinity) jsou u nás výskytem geneticky vázány na obvod granulitových masivů. Největší a nejvýznamnější výskyty hadců v jižních Čechách jsou právě v Křemžské kotlině na Českokrumlovsku. Hadce ovlivňují zásadním způsobem složení rostlinných i živočišných společenstev všude tam, kde vytvářejí geologický podklad. Jsou to přeměněné bazické křemičitany. Pro jejich chemismus je charakteristický obvykle značný obsah některých kovů (nikl, chrom, kobalt aj.), působících ve větších koncentracích na většinu organismů toxicky. Významně se také v hadcových půdách uplatňuje vysoká koncentrace uhličitanu hořečnatého, který vzniká jako produkt přeměny a zvětrávání hadců.

PR Dobročkovské hadce

Tak shledáváme, že na hadcových podkladech se obvykle vytváří typická vegetace, často velmi odlišná složením i strukturou od okolní vegetace na podkladech jiných hornin. Jedinou naší původní dřevinou, která trvale odolává toxickým vlivům hadcového podkladu, je borovice lesní. V dávných dobách, na sklonku poslední doby ledové, kdy i v podhorských oblastech jižních Čech bylo drsné, tundrové klima, byla borovice jedním z mála druhů odolných dřevin, které se roztroušeně vyskytovaly v otevřených formacích periglaciální tundry. Později byla borovice ze svých pozic vytlačena náročnějšími, zejména listnatými dřevinami, jejichž nástup byl umožněn postupným oteplováním a dalšími změnami klimatu. Pouze na takových stanovištích, která z nejrůznějších důvodů nemohla být osídlena náročnějšími dřevinami se udržela a převládla nenáročná borovice. Jedním z typů těchto stanovišť byly právě lokality na hadcovém podkladě. Můžeme proto většinu těchto stanovišť hodnotit jako reliktní, pozůstalé z pradávných dob vývoje naší přírody. Dnešní bory na hadcových lokalitách jsou značně ovlivněny činností člověka, který krajinu v podhorské oblasti poměrně brzy kolonizoval a přeměnil pro své potřeby. S ohledem na vlastnosti hadcových podkladů se však právem můžeme domnívat, že šlo v těchto případech převážně o změny struktury, zatímco druhové složení zůstalo vcelku zachováno. Proto lze soudit, že dnešní vegetace na hadcových podkladech v naší oblasti je mnohem blíže předpokládanému původnímu stavu, než jiné typy vegetace. To je také jedním z hlavních důvodů výzkumného i ochranářského zájmu o tato území.

PR Dobročkovské hadce

V části v CHKO se podél potoka vyskytují společenstva údolních jasanovoolšových luhů. Dominantním druhem těchto luhů tvořícím stromové patro je olše lepkavá (Alnus glutionosa). K ní se často druží střemcha obecná (Padus racemosa), která je spolu s bezem černým (Sambucus nigra) a maliníkem obecným (Rubus idaeus) hojně zastoupena i v keřovém patře. V bylinném patře můžeme nalézt např.ptačinec hajní (Stellaria holostea), prvosenku vyšší (Primula elatior), kozlík výběžkatý (Valeriana excelsa) a oměj pestrý (Aconitum variegatum). Bezlesé enklávy v nivě potoka porůstá vegetace vlhkých tužebníkových lad. Dominantním druhem tohoto společenstva je tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), zvláště nápadný v době květu na přelomu května a června. Dalším, vzácnějším typem vegetace jsou střídavě vlhké bezkolencové louky s typickým bezkolencem modrým (Molinia caerulea) a některými ohroženými druhy rostlin, např.: kosatcem sibiřským (Iris sibirica), vrbou rozmarýnolistou (Salix rosmarinifolia) a ocúnem jesenním (Colchicum autumnale). Na hadcovém podkladu jižně od Dobročkova se na výslunných svazích ve společenstvech širokolistých suchých trávníků vyskytuje velmi vzácný druh - kriticky ohrožený hořeček český (Gentianella bohemica).

PR Dobročkovské hadce

Z ohrožených živočichů byl v toku Dobročkovského potoka zaznamenán výskyt mihule říční a vranky obecné a v nivě potoka perleťovce mokřadního. Na suchých hadcových stanovištích se vyskytují někteří teplomilní živočichové, např. vřetenuška ligrusová a žluťásek jižní. Tyto výslunné a suché stráně spolu s přiléhající nivou potoka jsou již dnes součástí přírodní rezervace Dobročkovské hadce.

Turistické informace:
Okolí je ideální pro cesty za poznáním, lze využít řady turistických a cyklistických stezek. Za návštěvu stojí nedaleká zřícenina kláštera Kuklov, můžete se podívat do Muzea Schwarzenberského kanálu ve Chvalšinách či se vydat na nejvyšší horu Blanského lesa Kleť, z jejíž rozhledny je krásný výhled do okolí.

PR Dobročkovské hadce

Naučná stezka Brložsko prochází krajinou CHKO Blanský les v prostoru mezi obcemi Brloh a Kuklov. Stezka je zaměřena na přírodní a kulturní bohatství oblasti. Trasa stezky je okružní - výchozí i cílové zastavení je v obci Brloh. Její trasa je 7,5 km dlouhá a je na ní umístěno 16 zastavení osazených informačními panely. Kromě výchozího místa je možné na trasu, vedoucí částečně i po turistických cestách (červená a modrá značka), vstoupit i v Kuklově, případně na dalších zastaveních. V samotném Brlohu můžeme obdivovat původní lidovou architekturou a kostel svatého Šimona a Judy, jehož základy pochází již z doby kolem r. 1340, naučná stezka nás dále seznámí se slovanským hradištěm z 8. století v lokalitě U Ondřeje, pozůstatky hradu Kuglveit z první poloviny 14. století a torzem gotického klášterního kostela v Kuklově. Nedaleko odtud na vrchu Stržíšek lze také najít sporé pozůstatky keltského hradiště z 5. století před n.l.

Článek upraven podle podkladů poskytnutých Správou CHKO Blanský les a textu na webových stranách Informačního systému cestovního ruchu Český Krumlov.

autor: Zuzana Šmejkalová
Spustit audio