Deset klíčových faktů o ptačí chřipce

1. V současnosti jsou ptačí chřipkou způsobovanou virem influenzy typu H5N1 nakaženi ptáci v mnoha částech světa. Většinu nakažených ptáků v EU tvoří volně žijící vodní ptáci, např. labutě a kachny.

2. Virus H5N1, jenž je původcem této choroby, se z ptáků na člověka přenáší jen obtížně.

3. Lidé, kteří se nakazili v jiných částech světa, byli v úzkém kontaktu s živými či mrtvými nakaženými ptáky, především domácí drůbeží.

4. Epidemie postihuje volně žijící ptáky, a proto se očekává, že se v nadcházejících měsících rozšíří v různých regionech EU, a tudíž si na opakované případy výskytu této choroby u ptáků budeme muset zvyknout.

5. Choroba se může příležitostně přenést z ptáků i na jiná zvířata, např. kočky. Pokud jsou v oblastech, v nichž byli nakažení ptáci nalezeni, přijata obvyklá preventivní opatření, není tím zvýšeno riziko pro zdraví lidí.

6. V EU jsou zavedena velmi přísná veterinární opatření. Mají zamezit šíření viru z volně žijících ptáků na drůbež a řešit případy vypuknutí choroby u drůbeže.

7. V oblastech, v nichž se nakažení ptáci nacházejí, jsou zřízena ochranná pásma a pásma dozoru. V těchto pásmech je omezen pohyb živých zvířat, drůbež je držena v uzavřených prostorách a důkladně sledována a přísně se uplatňují dezinfekční opatření.

8. Rovněž jsou zavedena velmi specifická opatření, jež mají chránit domácí drůbež a zabránit tomu, aby se nakažení ptáci stali součástí potravinového řetězce.

9. V každém případě je důkladnou tepelnou úpravou zaručeno, že jsou maso a vejce zbaveny jakéhokoli viru.

10. Riziko, že se veřejnost od živých zvířat či z drůbežích produktů virem H5N1 nakazí, je velice nízké, a tudíž není třeba měnit stravovací návyky či cestovní plány.

Konzumace drůbežích produktů

Jíst drůbež, a to maso i vejce, kterou jste koupili v obchodech v EU, je bezpečné. Důvodem jsou přísná opatření v oblasti bezpečnosti potravin a veterinární opatření, která zabraňují tomu, aby se do potravinového řetězce dostalo maso a vejce od nezdravých zvířat.

Obchod s produkty a zvířaty z ochranných pásem a pásem dozoru v EU (v nichž byli nalezeni nakažení ptáci) je povolen pouze za přísných veterinárních kontrol a dovozy ze zasažených třetích zemí jsou zakázány.

Při vypuknutí choroby je celé hejno ihned shromážděno a zlikvidováno. Rovněž je zničeno drůbeží maso a vejce z těchto hospodářství.

Dokonce i v případě, že by se virus objevil v mase či vejcích prodávaných v EU, jej důkladná tepelná úprava zničí, a řádně tepelně upravené maso a vejce tudíž nepředstavují žádné nebezpečí.

Maso očkované drůbeže je pro lidské zdraví neškodné, neboť virus obsažený v očkovací látce je usmrcen a nemůže se množit.

Rizikové skupiny

Lidé, kteří v blízkosti svého bydliště chovají ptáky, jako jsou kuřata, kachny a husy, se nemusejí příliš znepokojovat, měli by si nicméně být vědomi rizik. Zejména by:
- se měli řídit pokyny místních veterinárních orgánů, především pokud jde o nutnost krmit a napájet drůbež v uzavřených prostorech a v rizikových oblastech ji držet v uzavřených prostorech.
- měli orgány uvědomit, pokud je spatřen neobvykle vysoký počet uhynulých volně žijících ptáků nebo pokud jim uhyne neobvykle vysoký počet ptáků. V takových případech se lidé nemají uhynulých či nemocných ptáků dotýkat.
- měli ptáky držet mimo své příbytky a dodržovat pravidla řádné hygieny - především si mít ruce mýdlem po každém kontaktu s ptáky či ptačím trusem.
- měli odrazovat děti od toho, aby si hrály s ptáky, a měli by je naučit, aby dospělým vždy daly vědět, pokud spatří nemocné či mrtvé ptáky.
- měli v první řadě zajistit, aby právě děti pochopily pravidla základní hygieny.
- nikdy neměli usmrcovat či jíst nemocné nebo umírající ptáky, neboť by se tak mohli vystavit většímu nebezpečí.

Ostatní lidé, kteří se dostávají do pravidelného kontaktu s drůbeží (v zemědělství, veterinárním lékařství) nebo s volně žijícími ptáky (např. při lovu, pozorování ptáků), si rovněž musejí být vědomi rizika a přijímat preventivní opatření.

Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) vypracovalo podrobné pokyny k ochraně ohrožených lidí a lidí, kteří žijí v oblastech, kde byli nalezení nakažení ptáci, nebo těmito oblastmi projíždějí. Vnitrostátní orgány jsou od toho, aby v jakékoli záležitosti poskytovaly poradenství.

Ostatní veřejnost

Je velmi nepravděpodobné, že by se ostatní veřejnost dostala do kontaktu s nakaženými ptáky.

Stačí se řídit zdravým rozumem:
- Nedotýkejte se nemocných či mrtvých ptáků a informujte místní veterinární orgány, pokud najdete podezřelé množství mrtvých či nemocných ptáků.
- Dodržujte obvyklá pravidla řádné hygieny - po kontaktu s ptáky či jejich trusem si ruce myjte mýdlem.

Dojde-li ve vaší oblasti k vypuknutí vysoce patogenní ptačí chřipky:
- vnitrostátní orgány mohou ve vaší zemi zavést dočasná omezení na pohyb drůbeže a omezit přístup do určitých míst. Je důležité, abyste se těmito pokyny řídili, neboť mají zabránit šíření viru.
- v těchto oblastech je třeba držet kočky v zájmovém chovu v uzavřených prostorech, aby se zabránilo jejich kontaktu s nakaženými ptáky či jejich trusem, a zamezilo se tím tomu, aby virus přenášely na tlapkách nebo aby se nakazily.

Cestování

Riziko, které představuje cestování do zemí mimo EU nebo do oblastí v EU, v nichž byla zjištěna ptačí chřipka, je podle pokynů ECDC mizivé, pokud nenavštívíte drůbežárny či trhy s drůbeží a budete dodržovat výše popsaná preventivní opatření.

Pandemie chřipky

Nevíme, kdy nastane další pandemie (tedy rozsáhlá a vážná celosvětová epidemie nového viru chřipky) ani jaký virus ji způsobí. Podle jednoho z možných scénářů ptačí chřipka způsobovaná virem H5N1 zmutuje nebo se z ní vyvine nová forma chřipky u lidí.

V současné době se virus, jenž způsobuje ptačí chřipku (H5N1), z člověka na člověka přenáší jen obtížně.

Ve dvacátém století došlo ke třem pandemiím - v letech 1918 až 1920, dále v roce 1957 a v roce 1968. Odborníci varují, že další pandemie může přijít kdykoli. Proto se Evropská unie, její vlády, Světová zdravotnická organizace a další orgány OSN na tuto možnost připravují.

Očkování proti sezonní chřipce člověka neochrání před případnými novými (dosud neznámými) pandemickými viry, protože každá očkovací látka proti chřipce je účinná jen proti specifickému viru.

EU a vnitrostátní veřejné orgány připravily pohotovostní plány pro případ pandemie chřipky, aby byly schopny velmi rychle reagovat na zdravotní důsledky pandemie. Součástí těchto plánů jsou opatření jako poradenství ohledně veřejného zdraví (včasná izolace a nošení masek), poskytování antivirů, vývoj očkovacích látek, mimořádná opatření v systémech zdravotnictví atd.