Církevní restituce - posun?

4. červen 2011

Majetkoprávní narovnání státu s církvemi získává konkrétnější obrysy. Připomeňme, že počátkem týdne vládní komise navrhla církvím a náboženským společnostem vrátit 56 procent jejich majetku, hlavně pole, lesy a rybníky, to vše v celkové hodnotě 75 miliard korun. Za majetek, který vrácen nebude, by stát vyplatil 59 miliard. Délka splácení finanční kompenzace má být snížena z původních 60 let minimálně na polovinu. Potud tedy základní fakta k dalším jednáním.

Takže čísla, kolem kterých se bude v následujících měsících všechno točit, dala vláda na stůl. Nakolik jsou, řekněme, akceschopná pro další jednání? Pražský arcibiskup a český primas Dominik Duka konstatuje:

Dominik Duka: „My říkáme, že ano. Pochopitelně budou pak i diskuse v Parlamentu, které mohou být prospěšné pro řešení celého problému. Otevřeně říkám, že nám nejde o to, abychom získávali co nejvýhodnější pozice pro sebe! Protože čím by tyto pozice byly výhodnější, a méně akceptovatelné širokou veřejností, tak jsou pro nás nevýhodné. Poněvadž my tu nejsme kvůli penězům. My potřebujeme jenom zabezpečit určitý chod. Pro orientaci je třeba říci, že církve se také sebefinancují. Takže v tomto smyslu to sebefinancování bude i dál pokračovat.“

Arcibiskupova zmínka o sebefinancování církví není náhodná: když to budeme počítat od pádu totality v roce 1989, tak musíme konstatovat, že církve žijí už dvaadvacet let v provizoriu. A zkrátka - naučily se s tímto stavem zacházet. Což může mít paradoxní důsledky. Totiž v tom, jak se k těmto znovuoživeným majetkoprávním jednáním někteří z těchto kruhů stavějí.

Věžička kostela v Dobrši

Dominik Duka: „Ze strany církví a náboženských společností je ta motivace různorodá. Protože z velké části mnozí - a to jde napříč i jednotlivými církvemi - jsou zčásti spokojeni se situací, tak, jak je. Ale jsou druzí, kteří si uvědomují, že je to řešení provizorní a zcela jistě že v každé církvi - a čím je církev větší - je také více i perspektiv. Ovšem existuje určitá společensko-církevní shoda, že je nutné z hlediska společenského tuto situaci vyřešit.“

Neboť církve jsou zkrátka nedobrovolně v pozici brzdy dalšího rozvoje obcí, měst, krajů - a to není nikomu příjemné. Ostatně tlak této sféry směřuje i k vládě. A té navíc dozajista není milý výrok Ústavního soudu z loňského léta, který vyslovil neústavnost současného stavu.

Dominik Duka: „Před státem jsou vlastně dva výnosy Ústavního soudu, které hrozí, že nebude-li tato neústavní situace vyřešena, bude je Ústavní soud, potažmo další soudy, řešit samy. A tady se přiznám, že i já mám strach. Protože dnes v těchto dohodách je úplně jasné, že nikdo nebude trestán za konfiskaci církevního majetku tím, že by byl o něj připraven - a on za to vůbec nemůže - ale tu odpovědnost si bere stát, protože stát tuto konfiskaci provedl. A má ji tedy dořešit. V tom smyslu se domnívám, že to postavení vlády je odpovědné.“

Expertní týmy při obou komisích již pracují na tom, co vzešlo z politických jednání. Do poloviny prázdnin by se tak mohl vyrýsovat průběžný názor na to, jaká by mohla být podoba nového zákona o narovnání vztahu mezi státem a církvemi.

autor: ehů
Spustit audio

Více z pořadu