Chtěla bych stihnout všechno, a ono to vůbec nejde
Lenku Vychodilovou byste mohli najít všude možně. Má na různých scénách vlastní představení často spojovaná s koncerty. Ale často hrála i ve filmech, především s kolegy z Pražské 5. Dlouho fungovala i v éteru jako Lemura Lepá po boku Jiřího Macháčka, kdy v nyní už zrušeném rádiu Limonádový Joe probouzeli Prahu a okolí. Je tedy spojená s různorodými aktivitami, kde má důležité slovo improvizace. Ale především humor a uvolněná atmosféra. Jaká je sama, bez spoluúčasti publika?
Konjunkce mezi Sluncem, planetami Mars a Merkur ve znamení Panny, zároveň jejich kvadratura na planetu Saturn ve znamení Střelce: Energii můžete jen rozdávat, dokážete být neudolatelná, i tvrdohlavá. Jste velmi precizní a efektivní, ale dlouho tzv. rozumujete. Občas pochybujete o svých snahách, ale spontánní povaha Vás vede zase dál. Máte schopnost analytického myšlení, které ráda používáte v praxi. Možná jste v dětství chtěla být lékařkou, což ještě dnes cítíte.
Jaké množství energie potřebuje člověk, který se tak často pohybuje na jevišti? Dokážete být opravdu neudolatelná?
Mě by zajímalo, jak to mají jiní. Musím odpočívat, "čerpat", abych pak měla energii na rozdávání. Na jevišti se musím vyskytovat s mírou, protože zásoba nemůže být nekonečná, občas mi dojde. Potřebuji fungovat na dvě stě procent, to znamená, že musím mít víc energie, než je zdrávo. Abych měla pocit, že je to v pořádku a že jsem nic neošidila. Když se pak někdy jdu náhodou podívat do jiného divadla, vidím dost často výkony lidí, které mě nic neříkají. Vím ale, že to není jen talentem, ale proto, že hrají pětadvacetkrát do měsíce. To prostě není možné, kde by nabrali energii na dvě stě procent výkonu?
Podle všeho pracujete precizně a s náležitým efektem. Kde je u Vás hranice mezi přípravou dopředu a volnou improvizací?
Život mě improvizaci naučil. Dřív jsem opravdu potřebovala předvést perfektní práci, jinak jsem měla chmury. V rozhlase jsem se naučila tomu, že média jsou jenom žrouti, musí pořád něco polykat. Je skvělé, když se tam nějaká kvalita povede, ale některé to sousto není v rychlosti dopečené. Říkala jsem si: aha, takhle jsem to úplně nechtěla, ale už to nejde změnit, jen příště si dát větší pozor. Naučila jsem se neplakat nad tím, že vše nebylo úplně tak, jak jsem si představovala. A improvizace je ideální základ, protože vždy vyjde stoprocentně, nemůže proběhnout špatně. Špatná improvizace není improvizace. Musíte bezprostředně reagovat a je pak na vás, jestli kývnete nebo pokrčíte rameny, odejdete nebo si ze všeho sednete na zadek.
Pochybujete o svém snažení, jste analytický typ člověka? Projevuje se přemýšlení nějak ve Vaší činnosti?
Rozum, který asi mám, protože mi to ostatní říkají, nevnímám. Sama si myslím, že rozum nemám, necítím ho. Dělám, co mě jakoby napadne, a oni si myslí, že jde o rozum. Snažím se jen dělat to co mám. To považuju za správné, ale je to rozumné? Nevím...
Opravdu jste chtěla být lékařkou? Ovlivňuje Vás to nějak ještě dnes?
Lékařkou ani ne. V dětství možná učitelkou, vychovatelkou nebo kadeřnicí, ale tou chce být každá holčička. Spíš mám zájem o byliny, přírodní preparáty a zdravovědu, zdraví je pro mě nejdůležitější.
Velký trigon mezi planetami Uran ve znamení Lva, Saturn ve znamení Střelce a Lunou ve znamení Berana: Jste velmi nápaditý člověk, který svou vynalézavost používá ve hře či vychovatelství. Na veřejnosti získáváte velkou oblibu, především pro svou netypickou představivost. Dokážete být ale i velmi obezřetná osoba s velkou vytrvalostí. V současnosti máte zálibu v sebevzdělávání a setkávání s tajemnými a podnětnými prvky dění.
Podle všeho je jeviště Vaším druhým domovem. Nebo prvním?
Dřív byl úplně prvním. Říkala jsem si: to je skvělé, tady konečně můžu být. Nikdo mě nikam nezavře, nikdo si o mně nemyslí, že jsem divná. Naopak chválí a říkají, že je vše dobré. Zažila jsem úlevu, že si na jevišti můžu dělat, co se mi chce, na plné pecky, a přitom se mi nic nemůže stát. Je to pořád jenom na jevišti.
Netypické je u Vás už jen to, jak jste se uplatnila mezi těmi nápaditými muži divadla Sklep a Pražské 5. Jak se zde dala využít představivost a vynalézavost?
Nevím, jestli jsem vynalézavá, jsem chytlavá. Podle toho, v jakém jsem milieu, v jaké konstelaci lidí, tak to se mnou cvičí a já to zachytávám. Kdybych byla mezi výtvarníky, za den dva už si začnu něco šmudlat. Vezmu si papír a začnu pro sebe něco kreslit. Spíš to bude tím.
Chvíli jste dokonce i vyučovala. Čím je to obohacující?
Vyučování je bezvadné, do určité míry. Na Konzervatoři Jaroslava Ježka jsem učila, když tam byl vedoucím oddělení dramatického oboru Jarda Dušek. Snažili jsme se zavádět nové způsoby výuky. Byla jsem u věci, co vznikala, což je vždy příjemné, v jakémkoliv oboru. Hlavně mě fascinovalo, kolik jsem se toho dovídala. Když ze sebe jen něco vydáváte a produkujete činnost, jakou je divadlo, nemáte korektiv, nevidíte se. Nevidíte ten obraz, co jste namaloval. Jiní vám pak možná k tomu něco řeknou, ale vy máte jen vnitřní dojem. Když studenti něco předvádějí a já je vidím, uvědomuji si, co by to chtělo a co ne. Potažmo jim říkám, co vidím, pak se drbu za uchem a říkám: no vidíš. Teď říkáš nějakou takovou moudrost, a přitom by sis měla někdy na to vzpomenout sama. Je to zajímavé učit, ale samozřejmě do určité míry. Potom si uvědomíte, že jste tam od toho, abyste studenty kopali do zadku, aby něco dělali. Popravdě, místo abyste kopali sami sebe. Radši toho necháte, protože jde o náročné povolání. Divím se, že kantoři takovou práci vydrží celý život. To musí dojít zákonitě k úchylce. Nařídila bych pro učitele, tak jak už to někde mají, po třech letech rok studijního volna. Z hlediska zdravovědy bych to tak naordinovala být ministrem čehokoli.
Čím Vás oslovila práce za mikrofonem?
Oslovila? Šlo o můj sen! Rozhlas je úžasná magie. Mě fascinuje to médium a taky mluvené slovo. Ostatní mi říkali - je, ty máš pěkný hlas, dobře se posloucháš. Kdysi dávno jsem byla na jednom konkurzu v rozhlase, kde se hledaly hlasy. Říkali mi - Vy máte takový hlas, brzy se Vám ozveme! Nikdy se neozvali, ale pak se mi vlastně vše splnilo přes Radio Mama. To je pro mě opravdu nejvíc, divadlo je vedle toho prd. Zavřít se do nějaké kukaně a nahrávat... Jste opravdu sám se sebou a kanálem je jen váš hlas. Nevím, je to prostě úchvatné. Jde o mou lásku, ještě jsme si to spolu úplně nevyříkaly...
Vynoří se ještě někdy Lemura Lepá s dr. Vinetůem i ostatními?
Myslím, že ne. Jsem ráda, když něco skončí. Vznikne něco jiného. Lemura je osoba, která žila už před tím, než bylo rádio Limonádový Joe, pak byla rozhlasatelkou, a když rádio skončilo, začala víc zpívat. Má i své CD. Jde o jednu z mých osob.
Zdá se, že potřebujete sebevzdělávání. Zajímají Vás spíš tajemství nebo věda a příroda?
Vždycky jsem měla pocit, že toho vím málo. Budu asi chodit i do univerzit třetího věku, jsem takový případ. Co mě opravdu zajímá, je tajemství obecně, ale nemyslím tím jakési tajemno, třeba tajemství je i v přírodě. Mě vždycky zajímala pravda. Tohle tajemství mě bere, tajemství podstaty.
Luna ve znamení Berana v opozici na planetu Jupiter ve znamení Vah, která je v sextilu na planety Saturn a Uran: Při své činorodosti se cítíte často bezstarostně, což vám trochu brání v možném štěstí. Především jste ale dynamickou osobností, která umí podporovat ostatní. V určitých periodách si jakoby nacházíte širší publikum, které svou tvorbou oslovujete. Žijete především s ostatními a na veřejnosti, nedokážete být bez Vám duševně blízkých lidí.
Cítíte se někdy tak bezstarostně, že jako pravá umělkyně občas zapomínáte na všední věci života?
Jsem úplně reálně uvažující člověk. Můžu létat kdesi ve vesmíru, zároveň ale musím vědět, že kdykoli budu chtít, hned přistanu. Zvláště pokud by se dělo něco podezřelého. Musím mít všechno hodně "pojištěné" a v pořádku, pak jsem bezstarostná.
Myslíte si o sobě, že dokážete výrazně podporovat ostatní - v práci, jejich životě a podobně?
Mám takovéto neblahé sklony. Někdy se až "montuji" do druhých lidí, protože mi přijde, že bych jim mohla být platná. Je mi to žinantní, ale někdy taková situace nastává. Ráda nabídnu svoje služby a někdo je zkrátka využije. Využít je i nemusí a může mi to omlátit o hlavu. Ale je takové trapné o tom mluvit.
Běží Váš život spíš v periodách, cyklech, nebo jde lineárně kupředu?
Snažím se, aby můj život neběžel. Abych běžela já. Běhám okolo svého života. Chtěla bych, aby život byl "slimejš" a já kolem něj radostně křepčila. Takhle si to maluju, když bych brala život v čase. Já jako spirála se vykrucuju a "slimejš" se plazí víceméně lineárně. Ale můj život mimo kategorii času se šíří všemi směry.
Konjunkce Venuše ve znamení Vah a Neptun ve znamení Štíra, sextil od ní na planetu Pluto ve znamení Panny: Ano, jako člověk jste předurčena pro umění a vnímání krásna. Máte velmi jemný vkus. Jste prozíravý typ člověka, který často čeká, čím ho osloví intuice a inspirace. Někdy měníte svůj život a různé spolupráce, ale hledáte tak nový rozhled a smysluplné pokračování svých plánů.
Kdy jste v sobě poprvé objevila touhu stát se umělkyní?
V klubu SSM-Zikova na ČVUT jsme hráli hru, kterou napsala Halina Kločurková-Pawlovská s Evou Černou, teď Hauserovou. Kus se jmenoval Tajemství otců. V jednu chvíli, když jsem něco hrála, vlastně jsem zpívala a tančila, mě v těch sedmnácti letech posedl intenzivní vnitřní pocit, že teď žiju. Teď mám smysl. Toho se pak člověk těžko vzdává.
Zdá se, že jako člověk často přemýšlíte a rozvažujete. Čeho se to nejčastěji týká?
Snažím se myslet co nejméně. Upřímně. Spíš mě baví "být". Ale někdy je třeba věci odpracovat nebo připravit. Na to zapojím mysl, soustředím se na otázku - vyvstane odpověď, a tím je situace pro mě vyřešená. Snažím se myslet úsporně, aby to nezabralo příliš času.
Opravdu často měníte vlastní život a okolnosti práce? Co to potom člověku přináší?
Možná to dělám tak, jak mi povídáte. Nevnímám to sice tak, protože mi přijde přirozené, že věci tak mají být. Je pravda, že bych nevydržela, kdyby něco běželo celý život stejně, to by bylo strašné a umírala bych zaživa. Někomu to tak vyhovuje, nemůže opustit věc, kterou celý život dělá. Nedovede si představit, že by existovalo něco jiného. Ale já právě potřebuji, abych vyzkoušela ze života co nejvíc. Chtěla bych stihnout všechno, a ono to vůbec nejde.
Co zajímavého máte v nejbližší budoucnosti před sebou?
V podstatě se těším na cokoliv. Úplně nejradši mám, když mě někdo do čehosi namočí, nemusím nic vymýšlet, a přitom si užívám té kratochvíle. Ale pokud to nejde a ostatní nepřijdou s ničím, co by mi umožňovalo různé vzruchy a radovánky, tak si vymýšlím i já. Máme teď s mými třemi chlapci-muzikanty, co spolu produkujeme Výprodej Lemury Lepé, nakročeno, že bychom nacvičili další "velekus", nový repertoár písniček. Domluvili jsme se na pracovním soustředění, na podzim si vyjedeme na Dubovou horu a mrkneme se na to. Mám ráda, když věci jdou jak po másle. Když je potřeba nějaké klopotné úsilí, mám pocit, že to snad ani nemá být, nemá to vzniknout, jde o přílišnou ztrátu energie. Musím být hodně obezřetná, abych dělala věci, které jdou snadno, a vyhnula se těm, které probíhají úporně, s těžkostmi. Jsou nanicovatý nebo na ně musí teprve uzrát čas, pak půjdou snáz. Zkrátka hlídat, jak věci zrají.
