Černá rokle - národní přírodní památka
Významná paleontologická lokalita Černá rokle, vyhlášená za NPP v roce 1970, se nachází na severovýchod od obce Kosoř, v katastrálním území pražského Radotína. Je součástí chráněné krajinné oblasti Český kras. Jde o hlubokou rokli nacházející se po obou stranách Šachetského potoka. Původně zde byly lomy a jsou zde i přirozené skalní výchozy. Těžba zde skončila před druhou světovou válkou a některé lomové stěny jsou dosud zřetelně odkryty.
Geologický podklad je tvořen spodnodevonskými vápenci stupňů lochkov a prag. Hranici mezi oběma stupni lze nejlépe pozorovat v opuštěných lomech v severozápadní části chráněného území. Zdejší profil patří k nejlépe zpracovaným na světě. Starší stupeň je lochkov a je tvořen tmavě šedými až černými, ale jemně zrnitými vápenci, které obsahují vložky tmavých vápnitých břidlic. Jde o radotínské vápence lochkovského souvrství. Skutečnost, že se zde střídá zrnitost uprostřed vápenců i břidlic je důkazem o zdejším působení mořských proudů, které v závislosti na klimatických změnách přinášely někdy hrubší a jindy jemnější materiál.
Radotínské vápence obsahují v hojném množství zkameněliny. Jde zejména o ramenonožce, velké mlže, plže, rovné hlavonožce a trilobity. Vzácně lze nalézt i pancéřnaté ryby a části krunýřů členovců, kteří dorůstali délky až přes 1 m.
Na starším lochkovském souvrství se nachází mladší pražské. To je tvořeno dvorecko - prokopskými vápenci. Jde o světle šedé kalové vápence s velmi nápadnou hlíznatou stavbou. Na hranicích obou souvrství proběhlo tzv. globální změlčení, neboli poklesu mořské hladiny, který je označován jako lochkovsko - pražský hraniční event.
NPP Černá rokle má svahy na jih směřující do údolí Šachetského potoka a převládá zde především nelesní vegetace. Nejsušší část rokle je v její horní části a nachází se zde xerotermní trávníky a tam, kde jsou přirozené skalní výchozy, objevují se společenstva skalních stepí. Ta lokálně přecházejí v plošně omezené šípákové doubravy.
Tam, kde se lesní porosty stýkají s xerotemními trávníky, ale i na dalších místech, vyvinula se cenná lemová křovinná společenstva s velmi bohatým bylinným patrem. Tyto biotopově ojedinělé lokality ukrývají mnohé vzácné a velmi ohrožené druhy. Za zmínku stojí například kruštík tmavočervený - Epipactis atrorubens. Protože však na tomto místě v podstatě naprosto chybí pastva, dochází k plošnému zarůstání travinných porostů druhově chudými teplomilnými křovinami. Zejména vysázený nepůvodní akát a borovice černá působí problémy. Většina přirozených lesních porostů (habrová doubrava s chudým bylinným patrem a v nivě potoka se nachází potoční luh) se totiž nachází ve spodní a vlhčí části údolí.
Z hlediska fauny jsou zde jako obvykle v podobných lokalitách nejvíce zastoupeni bezobratlí. Systematicky byli prozkoumáni především motýli (otakárek fenyklový, okáč metlicový, soumračník proskurníkový a skořicový a nesytka česká). Významným druhem skalních stepí je ploskoroh pestrý. Výskyt některých plžů naznačuje, že jde o kvalitní prostředí. Často se zde objevuje užovka hladká. Hnízdí zde výr velký a pozoruhodný je výskyt kuny skalní.
Dopravní informace:
NPP je dostupný pražskou MHD, a to autobusovými linkami 165, 246, 256 do zastávky Cementárna Radotín.
Občerstvení:
Nejbližší možnosti najdeme v Radotíně nebo Kosoři.