Boj s inflací se vyostřuje

Hlavním úkolem centrální banky přece má být boj s inflací. A snížením úrokové sazby se riziko inflace zvětšuje.

Ovšem rozhodnutí státních bankéřů nebývá zvykem kritizovat. analytici se je snaží spíše vykládat, protože bývají dobře promyšlená a obvykle se v nich velice dobře odráží aktuální stav ekonomiky.

Proto je možné v dnešních novinách přečíst komentáře, podle kterých je z verdiktu České národní banky zřejmé, že existují horší rizika, než inflace, a bankovní rada to svým rozhodnutím dává najevo. Potom to tedy musí být opravdu vážná rizika, když centrální banka rezignovala na svůj prvořadý úkol, tedy obranu před inflací.

Tím vážnějším rizikem je podle soudu bankéřů očividně silná koruna. Za rok posílila proti euru o dvacet procent a to je třeba zastavit, přinejmenším na současné hranici 24 korun.

Je známo čím silná koruna vadí: zdražuje export, na kterém je přitom závislá česká prosperita. Když roste koruna, tak se vývozci pohybují mezi Scyllou a Charybdou: buď se vystaví riziku, že své drahé výrobky neprodají, anebo zlevní a tím přijdou o zisk.

Dopady silné koruny na ekonomický růst jsou přitom zřejmě větší, než se dosud předpokládalo. Centrální banka snížila svůj odhad na letošek na čtyři procenta, příští rok očekává růst pouze tři a půl procenta. Přitom v posledních třech letech jsme si zvykli na šest procent. Samozřejmě vzniká podezření selského rozumu, že centrální bankéři přece jen pochybili, protože podlehli ideologii hospodářského růstu za každou cenu. Inflace přece také není žádná legrace a nese značná rizika. Pod jejími koly zůstávají rodinné rozpočty nižších a často také středních vrstev, krachovat mohou podniky od nejmenších až po největší.

Nakonec vážné varování v tomto směru přinesly dnešní údaje ministerstva práce a sociálních věcí. Z nich vyplývá, že letos v červenci poprvé po třech letech vzrostla nezaměstnanost (pochopitelně když pomineme sezónní výkyvy koncem roku). Některé podniky zkrátka v boji s inflací podléhají, nebo přinejmenším tvrdě šetří.

Česká národní banka se očividně uklidňuje tím, že inflace zpomalí koncem roku, protože právě loni na podzim dramaticky rostly ceny potravin a letos by se tedy už na celkové inflaci podepsat neměly. K dalšímu zbrždění cenového růstu dojde v lednu, kdy odezní inflační vliv Topolánkovy daňové reformy. Takže v příštím roce porostou ceny o snesitelná tři procenta.

Jakkoli by to bylo pěkné, je to očividně mimořádně optimistická vize. Už dnes je zřejmé, že dál porostou ceny bydlení a také energie se nezastaví. Nakonec na červencovém zdražování se nejvíc podepsal právě plyn. Může se také stát leccos nečekaného. Co když třeba oslabí koruna, která nás dosud chránila před vysokými cenami energií a dalších komodit?

Jak jsme ale řekli už výše, nad verdikty České národní banky je lepší se zamyslet, než unáhlené kritizovat.

Ve čtyřech zemích Evropské unie zaznamenali vyšší než desetiprocentní inflaci, totiž v Pobaltí a v Bulharsku. Další tři země jsou na sedmi procentech: vedle Česka ještě Rumunsko a také Slovinsko, kde však hraje důležitou roli šok z přijetí eura a ten nepochybně odezní. Ve srovnání s Pobaltím mají snesitelné poměry v Česku jeden základní důvod. Češi mají na rozdíl od Litevců, Lotyšů a Estonců kladnou obchodní bilanci. Pokud by se také oni dostali do červených čísel, dají se čekat skutečně vážné otřesy, například pád trhů s realitami a s tím související krize bankovního sektoru. Průvodním jevem by byly jako všude jinde silné inflační tlaky.

Z toho se dá logicky usoudit, že centrální bankéři mají obavy právě z takového vývoje. Nejde jim tedy o záchranu růstu české ekonomiky, ale v první řadě o udržení obchodní bilance. Oklikou tedy přece jen sledují svůj hlavní cíl, totiž boj s inflací.

I kdyby třeba dále rostly ceny energií a potravin, přece jen jde o menší rizika, než se skrývají v oblasti zahraničního obchodu.

Na zásahu České národní banky je pozitivní, že stále ještě má v ruce nástroje, jak do vývoje cen zasahovat. Díky slovní intervenci koncem července a snížení úrokových sazeb začátkem srpna koruna oslabila už o korunu a padesát haléřů, což může škody exportérů významně zmírnit. Na druhé straně je stále lépe vidět, do jak prekérní situace se zdejší ekonomika dostala. Dnes stačí jeden rychlejší pohyb koruny směrem nahoru či dolů, a poznáme to všichni na razantním zvýšení cen. Dvě antické nestvůry Scylla a Charybda jsou tedy opravdu strašné: dnes nehrozí jen exportérům, ale celé české ekonomice.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .