Babička (Božena Němcová)

Herečka Jarmila Kurandová v televizním filmu Babička (1971)

Pravděpodobně nejznámější kniha Boženy Němcové. Ačkoliv vypráví o venkově, spisovatelka ji napsala v letech 1853-1854 v domě v pražské Ječné ulici, kde tuto událost připomíná také pamětní deska.

Babička se z kontextu tvorby Boženy Němcové vymyká. Sama Němcová si mezi svými prózami, v nichž realisticky reflektovala český venkov plný sociálních rozporů, cenila nejvýše Pohorské vesnice (1856).

I v Babičce se soustřeďuje na uzavřený venkovský svět, sociální kritiku ale opouští. Venkov se stává idylickým místem, v němž vládne spravedlivý odvěký řád a láska.

Babička je natolik součástí české kulturní tradice, že se ji snažíme promítat do reálného prostoru (Babiččino údolí v Ratibořicích) a interpretovat ji jako autorčinu autentickou výpověď o svém dětství či přinejmenším jako idylizovanou vzpomínku na ně.

Němcová tento způsob čtení podpořila i podtitulem Obrazy z venkovského života, jímž Babičku vřadila do dobově velmi oblíbeného žánru nefabulované cestopisné črty, jakým byly např. její Obrazy z okolí domažlického. Subjektivní ladění díla a jeho emotivní ráz umocnila již první větou svého díla a apostrofou: „Kdybych štětcem mistrně vládnout znala, oslavila bych tě, milá babičko, jinak.“ Sama Němcová tak celou prózu udržuje v napětí mezi realismem a romantickou idylou.

Ač je babička titulní postavou, celá próza nemá ústředního hrdinu v tradičním slova smyslu. Postava babičky sice zaujímá centrální místo, jejím příjezdem kniha začíná a její smrtí se uzavírá, ale není vyprávěním jejího příběhu. Celá kniha je komponovaná jako sled scén, epizod a popisů života na venkově, do níž je vsunuta i novela.

Postava babičky je organickým středem zobrazovaného světa, symbolizuje ústřední motiv souladu s prostředím, přírodou i věcmi, jež je intenzívně sugerován už od prvních stránek (babiččiným zjevem, gesty, vztahem k rodině, sousedům i kněžně). Příznačně první dvě kapitoly sledují prostor nejintimnější – babiččin příjezd na Staré bělidlo a babiččin den v hospodářství od rána do večera. Až v dalších kapitolách přirozený prostor se tak rozšiřuje – setkává se se sousedy, navštěvuje s dětmi mlýn, myslivnu, zámek i město.

Rozuzlení vložených příběhů – Viktorčina tragické vášně i ideální lásky Kristly a Jakuba – uzavírá celé vyprávění. Jednotlivé epizody řazené za sebou bez hierarchických vztahů vytváří dojem neustálého plynutí. Vše se odehrává v cyklickém čase tradičního roku, rytmizovaném tradičními činnostmi i lidovými zvyky.

Babička je osobitou prózou, v níž Němcová originálně zpracovala autobiografické reminiscence a evokovala tak idylický svět dětství a harmonie venkovského života.

Děj knihy je známý i díky různým filmovým a televizním zpracováním. Pravděpodobně nejznámějším filmem je barevná televizní verze z roku 1971 (režie Antonín Moskalyk), kde postavu babičky hraje Jarmila Kurandová. Ale existují také černobílé filmy z let 1921 (r. Thea Červenková) a 1940 (r. František Čáp).

Božena Němcová: Babička
Pro rozhlasové uvedení upravila Jaroslava Janáčková. V režii Aleše Vrzáka čte Hana Kofránková. Natočeno v roce 2007 Českým rozhlasem České Budějovice. Ke stažení ve formátu MP3.

Dávno, dávno již tomu... - Babička přijíždí na Staré bělidlo.

Život v ratibořickém údolí. - Návštěva ve mlýně. - Babička vzpomíná na setkání s císařem Josefem.

Vyprávění o silném Ctiborovi a o zázračné studánce. - Setkání s paní kněžnou. - Babička s dětmi na návštěvě v myslivně.

Vyprávění pana myslivce o Viktorce.

Babička s dětmi na zámku. - Babička vypravuje paní kněžně o svém životě a o smrti svého muže.

Svatojánský předvečer. - Svátek pana Proška. - Paní kněžna s komtesou na Starém bělidle.

Sybilino proroctví. - Vánoce, masopust a velikonoční svátky.

Jakub Míla je odveden na vojnu. - Babička vypravuje Kristle o své lásce a svatbě s Jiřím.

Myslivec pan Bayer a jeho syn Orel. - Kristla se loučí s Jakubem Mílou.

Návrat kněžny a komtesy Hortensie z Itálie. - Bouře, za které Viktorka umírá zasažená bleskem.

Obžínky. - Svatba Kristly a Jakuba Míly. - Sklonek babiččina života, loučení a smrt. - Šťastná to žena!