70. výročí Křišťálové noci
Přesně před 70 lety, od 9. do 11. listopadu 1938 hořely v nacistickém Německu i v připojeném Rakousku a pohraničí českých zemí synagogy. Byly ničeny židovské obchody a byty, židovští muži byli odváděni do koncentračních táborů. Celoříšský pogrom se stal symbolickým milníkem v pronásledování Židů a předznamenal systematické vyhlazování židovské menšiny.
V noci z 9. na 10. listopadu 1938 rozpoutali nacisté protižidovský pogrom dosud nebývalých rozměrů, který na některých místech trval až do 11. listopadu. Za oběť mu padla většina synagog a modliteben a zavražděno bylo přibližně sto Židů. Skupinky nacistů vnikaly do bytů židovských rodin, rozbíjely nábytek a vybavení a zatýkaly židovské muže. Přibližně 30 tisíc z nich bylo odvlečeno do koncentračních táborů Dachau, Buchenwald a Sachsenhausen. Odtud byli propouštěni až poté, co se zavázali emigrovat a co jim byl zabaven zbytek majetku ve prospěch "Říše". Bylo hlášeno zhruba 7500 zdemolovaných židovských obchodů.
Samotný termín pro toto řádění Kristallnacht neboli "křišťálová noc" se údajně objevil poté, co se Berlíňané v některých ulicích doslova brodili ve střepech z rozbitých výkladních skříní židovských obchodů. Kvůli jeho zavádějícímu obsahu však historikové spíše užívají označení "říšský pogrom" či "listopadový pogrom".
Záminkou k rozpoutání násilí se stal atentát na Ernsta vom Ratha, německého diplomata v Paříži, kterého 7. listopadu 1938 dvěma výstřely těžce zranil sedmnáctiletý Herschel Grünspan. Jeho rodina byla jen o několik dní dříve vypovězena spolu s dalšími polskými Židy z Německa a Herschel chtěl zřejmě upozornit na osud svých rodičů. Neuvážený čin židovského mladíka nacistická propaganda představila jako součást židovského spiknutí proti německému národu a jako pokus Židů o vyvolání nepřátelství mezi evropskými státy. Následný pogrom pak byl vydáván za spontánní reakci německého lidu.
Ve skutečnosti povel k jeho zahájení vydal se souhlasem Hitlera ministr propagandy Joseph Goebbels. Násilí bylo organizováno příslušníky SS a SA nebo Hitlerjugend, kteří na některých místech násilnosti podněcovali v civilním oblečení. Útok zpravidla začal podpálením synagogy, které provedli členové nacistických bojůvek. Hasiči většinou proti požáru nezasahovali a hasili pouze okolní domy.
Listopadový pogrom probíhal také v okupovaném pohraničí českých zemí. Zničeny tak byly židovské svatostánky v Karlových Varech, Liberci, České Lípě, Opavě, Jablonci nad Nisou, Mostu, Tachově, Chomutově, Svitavách a na mnoha dalších místech. I zde byli zatýkáni židovští muži a demolovány obchody patřící židovským majitelům.
Nacistické vedení cynicky využilo pogromu k dalším protižidovským opatřením. Židům bylo přikázáno odstranit způsobené škody a uvést vzhled ulic do původního stavu, přičemž nacisté zabavili pojistky, na něž měli poškození nárok. 12. listopadu bylo německým Židům navíc uloženo zaplatit pokutu ve výši jedné miliardy marek. Říšský pogrom tak byl využit k urychlení arizace židovského majetku. Události z listopadu 1938 mohou být považovány za symbolický i praktický mezník v nacistické protižidovské politice: Znamenaly přechod k úplnému vyloučení Židů ze společnosti a potenciálně k jejich fyzické likvidaci.
