21. srpen Hany Vrbové

Milý rozhlase, každý kdo to zažil má jistě plno vzpomínek, moje je však poněkud zvláštní. V roce 1968 mi bylo 16 let a bydlela jsem na Malé Straně v Praze. Bydleli jsme tam teprve 2 roky a před tím jsme bydleli na Pohořelci.

Z doby bydlení na Pohořelci tam měla moje matka švadlenu. Asi tak v červnu r.68 jsem měla strašný až hrůzyplný sen. Takový jsem nikdy před tím ani nikdy potom neměla.V tom snu mě matka poslala ke švadleně pro šaty. Šla jsem z Malostranského náměstí Nerudovkou na Pohořelec. Když jsem se blížila k odbočce na Hrad dostala jsem se do strašné palby z nějakých zbraní. Všude plno kouře a ohně. Bylo to zoufalé. Bála jsem se o život a nemohla jsem jít Nerudovkou ani nahoru ani zpátky domů k Malostranskému náměstí. Myslela jsem si tehdy, že asi nepřežiju a z té hrůzy jsem se probudila úplně propocená.

Bylo to tak strašné, že jsem se ani nikomu nesvěřila, aby si lidi nemysleli, že jsem blázen, zapomenout ale nešlo. 21.srpna v noci mě matka budila slovy: "Přepadli nás Rusáci. Mně v tu chvíli bleskl hlavou ten sen a jak mi matka ráno sdělila, řekla jsem prý já vím, otočila jsem se na druhý bok a spala dál.

Ráno jsem měli z gymnasiem /tehdy SVVŠ/ jet na chmel, k čemuž samozřejmě nedošlo. Matka mě poslala nakoupit zásoby /mouka,chleba.../. Lidi plakali a šíleli jen já jsem byla v té frontě klidná.
To je všechno, není to zvláštní?