Ptačí finty proti mrazu
Rekordní mrazy posledních dnů jsou nejen pro ptáky mimořádně těžkou zkouškou. Zimě se umí bránit různými způsoby, z nichž nejdůležitější je „najíst se a načepýřit“, jak nám potvrdila Lucie Hošková z České společnosti ornitologické. Ptali jsme se, jak náročné je pro ptáky zvládnout mrazivé období.
Zvláště malí ptáci mají problém zvládnout velké mrazy. Musejí vynaložit obrovské množství energie na udržení tepla, drobní ptáci mají totiž vzhledem k malé hmotnosti obrovský povrch těla, kterým uniká teplo. A tak musejí opravdu mnoho energie vynaložit na to, aby si teplo uchovali. Nezbývá jim nic jiného, než energii neustále doplňovat, celý mrazivý den musejí shánět potravu, aby se dostatečně najedli. Všechnu získanou energii totiž během mrazivé noci spotřebují.
Příkladem může být náš nejmenší ptačí druh, králíček obecný, ten váží pouze kolem 6 gramů a spálí během mrazivé noci tolik tuku, že to odpovídá 20% jeho hmotnosti. Následující den to musí doplnit, jinak další mrazivou noc nepřežije.
Kromě tohoto vnitřního „topení“, které musejí ptáci pořád udržovat krmením, mají ještě nějaká další přizpůsobení, která jim umožňují velké zimy přežít?
Vytvořili si toho více. Nejlepší doporučení pro drobné ptáky je hodně se načepýřit a sednout si ke zdroji potravy. Když se nebudou hýbat, nebudou ztrácet cennou energii. Když se načepýří, tak do peří, které je i tak výborným izolačním materiálem (vzpomeňme si na péřový spacák či duchnu), se jim dostane ještě vzduch. Vytvoří se tam takové vzduchové kapsy a peří pak izoluje ještě lépe. Schovají do něj i nohy, které jsou jinak nahé a odchází jimi nejvíc tepla. A strkají si do něj i zobák. Na krmítkách lze někdy vidět jen jakési kuličky – takové schumlání je pro ptáky ta nejlepší strategie.
Některé druhy přišly ještě na další vylepšení. Drobní ptáci, jako sýkorky, králíčci, šoupálci či brhlíci, tvoří na noc jakési chomáče dohromady, namačkají se na sebe a zahřívají se navzájem – celý takový chumel jim může ušetřit až 80% energie. Jiní ptáci zase, třeba tetřívci, přišli na to, že když si vyhrabou díry ve sněhu, tak je v nich mnohem vyšší teplota než v okolí, a to jim zase pomáhá poměrně dobře přežívat zimu.
Savci se většinou třesou zimou, používají ptáci takovou termoregulaci?
Ptáci stejně jako my dokážou vyvinout svalový třes, to je vlastně taková poslední pojistka. Dokážou se roztřást, většinou se jim třese prsní sval, která je největší na ptačím těle. Různí ptáci se roztřesou za různých teplot, třeba drobnější ptáci se začínají třást dříve, je vysledováno, že tropičtí ptáci se třesou za mnohem vyšších teplot než ptáci mírného pásu, kteří jsou trochu otužilejší. Tento způsob je sice efektivní, protože velmi rychle dokáže zvednout energii až 500krát, ale současně je nesmírně vyčerpávající.
Vy jste zmínila ty spací skupinky ptáků, které slouží k udržování tepla. Je důležité místo odpočinku, které si ptáci vyberou?
Určitě, vítr tu situaci ještě zhoršuje. Všichni víme, že když fouká vítr, je nám mnohem větší zima než v bezvětří. I ptáci vyhledávají místa v závětří, nejlépe nějaké dutiny, oblíbená nocoviště jsou husté jehličnaté keře, túje, tisy apod.
Jak je to u vodních ptáků, kteří se musejí vyrovnávat s extrémní zimou?
Asi nás napadne, jak to ti ptáci mohou ve vodě vydržet, ale vodní ptáci jsou perfektně přizpůsobeni. Mají v podkoží silnou tukovou vrstvu, především na břiše, která je chrání, zahřívá, a jednak mají hodně husté peří, o které velice dobře pečují. Často, když vidíme kachny, jak se různě natřásají ve vodě a válejí tam sudy, tak to si promývají peří, a potom se důkladně otřepou na břehu a peří si promažou výměšky z kostrční žlázy. Jsou to částečně tuky a částečně vosky, parafíny, peří pak nenasákne vodu, to je pro ně nejdůležitější.
Ptákům také nevadí stát na ledu. Oni mají takové zvláštní přizpůsobení, speciální prokrvení nohou, kdy se jim postupně ztenčují cévy - čím více k okraji nohou, tím je v noze nižší teplota. A jejich prsty mají teplotu pouze 0oC. To znamená, že mohou stát na ledu a není jim zima, nic je nebolí, ani ten led nerozehřívají. Proto také ptáci většinou k ledu nepřimrznou, to bývají spíše poplašné zprávy, které se od veřejnosti dostávají i k nám do České společnosti ornitologické. Telefonáty upozorňují na případy tzv. přimrzlých labutí, ale většinou jen labuť sedí na ledu a nechce ztrácet drahocennou energii, nechce se jí létat, protože je to těžký pták a letem ztrácí mnoho energie. Ptáci, pokud jsou zdraví, většinou nepřimrznou. Samozřejmě, může se to stát, když se jedná o zesláblé jedince, nebo se jim promáčí peří, za které pak přimrznou, ale to jsou výjimky.
Zima je každopádně těžké období – jak vysoká je v této době úmrtnost ptáků? Zřejmě také souvisí s tím, jak je zima dlouhá, že?
Rozhodně jsou více ohroženi mladí ptáci, protože jsou méně zkušení a ještě neznají přesně všechny finty, jak zimu přežít. Také je důležitý podzim, kdy se ptáci musejí dobře vykrmit, aby si do zimy vytvořily dobré tukové zásoby.
A také jim mohou pomoci lidé tím, že je budou přikrmovat
Samozřejmě – přikrmování má smysl, hlavně ve velkých mrazech a tam, kde leží souvislá vrstva sněhu, protože sníh velice stěžuje ptákům přístup k potravě. Pak je přikrmování velmi důležité pro přežití, hlavně u drobných ptáků.
