Proč se Židé nesmějí modlit na Chrámové hoře

8. prosinec 2013

Na Chrámové hoře v Jeruzalémě stál kdysi židovský Chrám, který byl už od 10. století před naším letopočtem nejposvátnějším místem judaismu. Dnes se však židé na této hoře modlit nesmějí, přestože Jeruzalém leží v Izraeli.

Chrámová hora v Jeruzalémě je podle židovské tradice místem, kde sídlí Boží přítomnost, Šchina; Bůh odtud vzal prach, z kterého stvořil Adama, a Abrahám zde chtěl obětovat Izáka. Král Šalomoun tam v 10. století před naším letopočtem vybudoval První chrám a uložil do něj archu úmluvy. O zhruba čtyři sta let později jej zničili Babyloňané a Židé postavili Druhý chrám; ten pak v prvním století před naším letopočtem zvelebil král Herodes a v roce 70 našeho letopočtu jej definitivně srovnali se zemí Římané.

Dnes na Chrámové hoře stojí dvě muslimské mešity, ale Jeruzalém je pod kontrolou Izraele. Přesto se židé na Chrámové hoře nesmějí modlit a oficiálně na ni ani vstoupit. Tento týden zákaz potvrdili oba vrchní izraelští rabíni. Byl vydán už ve dvacátých letech s odůvodněním, že by věřící mohl bezděčně šlápnout na posvátné místo, kam mu židovský zákon zakazuje vstoupit bez speciálního očistného rituálu, který dnes z nejrůznějších důvodů nelze provést.

Na Chrámovou horu, kterou spravuje jordánský úřad pro náboženské otázky, se smí přijít podívat světští Židé i zahraniční turisté, ale nesmí zde provádět žádné nemuslimské rituály. V posledních letech přesto přichází řada věřících židů a snaží se na hoře pomodlit, či dokonce položit základní kámen Třetího chrámu. Vyvolává to ostrou reakci muslimů a většinou i násilné střety. Občas tak lze vidět paradoxní výjev, kdy izraelská policie za přihlížení Arabů vyvádí židy z posvátného židovského místa. Naposledy se tak stalo před týdnem, kdy zatkla dva muže za zpěv písní o svátku Chanuka a dva muslimy za násilný pokus jim v tom zabránit. V říjnu byli zase zadrženi lidé, kteří na Chrámové hoře zpívali izraelskou hymnu.

V Izraeli sílí odpor vůči zákazu a dokonce i řada rabínů požaduje jeho zrušení. Vrchní rabinát to však nemá v úmyslu a myšlence nejsou nakloněny ani izraelské úřady. Zrušení zákazu by nepochybně zvýšilo napětí mezi Izraelem a Palestinci a muslimskými státy. Na Chrámové hoře jsou tak většinou jen muslimové a izraelská policie, zatímco židé se modlí dole u Zdi nářků.

autor: gzb
Spustit audio