Bohoslužba Římskokatolické církve (kostel sv. Mořice v Olomouci)
Bohoslužbu Církve římskokatolické přínášíme z kostela sv. Mořice v Olomouci. Celebruje mons. František Hanáček.
Farní kostel sv. Mořice patří k nejvzácnějším stavbám období pozdní gotiky na Moravě. Dnešní kostel stojí na místě starší svatyně, o její podobě bohužel není nic známo. Nejstarší záznam o starém kostele v archivních pramenech pochází z roku 1257. Datum započetí stavby nového chrámu, tj. rok 1412, oznamuje nápisová deska na severní věži. Během první poloviny 15. století bylo vybudováno trojlodí s křížovými klenbami vysoké 22 m. Jeho zastřešení proběhlo roku 1443, celkové dokončení zřejmě roku 1454. Kostel o délce 54 m nemá na střední a severní Moravě v daném období konkurenci. Před rokem 1505 byla postavena na severní straně kostela patrová sakristie. Počátkem 16. století se část kleneb trojlodí kolem jižní věže - zvonice zřítila a musela být nahrazena novými. Po roce 1500 vznikly v západní části kostela nové kroužené klenby a západní portál. Architektonicky nesmírně zajímavým prvkem je v té e době postavené dvojité západní nekové schodiště. Na počátku 16. století byla také významným způsobem obohacena výzdoba interiéru kostela. Na evangelijní straně vznikla rozměrná nástěnná malba, datovaná rokem 1505 (dnes bohužel z vět í části skrytá za barokním oltářem). Na ploše zaujímající více než 100 m2 je zobrazen sv. Kryštof nesoucí Ježíška a nad ním dvojice patronů města Norimberka - sv. Sebald a sv. Vavřinec se svými atributy - Sebald s kostelem, Vavřinec s ro něm. Norimber tí patroni stojí na iluzivně pojatém balkoně, na němž je mj. umístěn také znak města Norimberka. Gotickou etapu výstavby kostela definitivně uzavřela výmalba v roce 1540.
V období renesance byly v kostele provedeny vesměs jen drobné úpravy. Po pohromách, které město postihly v 17. století (jednalo se o obrovský požár roku 1709 a dále o události třicetileté války a švédskou okupaci města v letech 1642 - 1650), byl kostel znovu stavebně obnovován a také byl nově vybaven jeho interiér. V roce 1854 byl podle návrhu architekta Karla Rössnera z Vídně pořízen nový hlavní oltář. Významněj í stavební zásahy, k nimž patří zejména zkrácení a regotizace Loretánské kaple či úpravy portálů a předsíní, následovaly z iniciativy Stavebního spolku svatomořického v roce 1869. Rozsáhlou regotizaci interiéru i exteriéru chrámu pak prováděli v letech 1874 - 1908 především olomoucký stavitel Franz Kottas a kameník Ernst Melnitzky, rovněž z Olomouce. Moderní doba se ke kostelu a jeho okolí zachovala spíše macešsky. Někdejší mořické náměstí, vzniklé po zrušení hřbitova u kostela roku 1784, od sedmdesátých let 20. století víceméně neexistuje. Olomoučané i návštěvníci města sem chodí nakupovat do jednoho z nejsmutnějších památníků "architektury" období socialismu ve městě Olomouci, někdejšího obchodního domu Prior.
