Benediktini na Břevnově obnovili klášterní tradici vaření piva

7. říjen 2012

Nejstarším mužským klášterem v Čechách je Břevnovský klášter benediktinů, který má tisíciletou historii. Na tu nově navazuje i otevřením pivovaru. Ostatně prý už roku 993 káral svatý Vojtěch zdejší mnichy za to, že se příliš věnují vaření a pití piva a zanedbávají duchovní službu. Pivo se na Markétě vařilo až do roku 1889. A právě v těchto dnech se mniši ke staré tradici vracejí. Vstupme tedy do nenápadné budovy v Břevnovském klášteře, která dříve sloužila k ustájení koní a dobytka.

Prokop Siostrzonek: „Nyní tato budova, kterou projektoval dokonce sám Kilián Ignác Dientzenhofer a je podepsán i pod plány na tuto budovu, takže i památkářsky je to hodnotná budova, a nyní je zhodnocena tím, že je do ní vestavěn nový klášterní pivovar. A není to nic nového na území kláštera, protože první zmínky o pivovaru jsou už z doby svatého Vojtěcha, tedy z doby založení kláštera v roce 993. Je to tedy návrat ke staré tradici.“

Stěhování varny Břevnovského pivovaru

Říká převor kláštera Prokop Siostrzonek. U nás se klášterní život se vším, co k němu patří, rozvíjí zvolna. Ale kláštery v sousedním Bavorsku či Rakousku běžně pivo vaří.

Prokop Siostrzonek: „Já si myslím, že to souvisí i s tím, že vždycky kláštery jednak poskytovaly pohostinství a za druhé také pivo vlastně ve středověku v klášterech sloužilo také jako postní pokrm a nápoj, protože samozřejmě chutnalo a vypadalo trošku jinak než dnes, ale ve starých zápisech klášterních kronik se mluví o pivu jako součásti i postní stravy.“

Pak už pan převor pivovaru požehnal.

Prokop Siostrzonek: „Žehnání to není nějaká magie, ale je to také výraz poděkování. Protože latinský výraz, který my překládáme jako žehnat – benedicere – znamená doslova vzdávat díky, mluvit o dobrém, mluvit o tom požehnaném. A my mnohé věci bereme v dnešní době jako samozřejmé. A možná za to můžou supermarkety, protože přijdeme, šáhneme a máme. Člověk minulých staletí nemohl nikam šáhnout a mít, ale musel to vydobýt a byl za to vděčný a přinášel prvotiny z úrody. Takže každé požehnání i úrody i všeho toho, co přináší tato země, bylo projevem díkůvzdání. A každé požehnání je takovým díkůvzdáním.“

Břevnovský pivovar

Pivovarský odborník Jan Šuráň mi řekl, že vařit se tu budou piva silná a hořká. A z jakého chmele?

Břevnovský klášter na historické fotografii

Jan Šuráň: „Chmel používáme od jednoho soukromého chmelaře z lounska a je to tzv. starý žatecký červeňák. Opravdu starý, který se pěstoval, dejme tomu, před nějakými 50 – 60 lety.“

Pražská voda je prý k výrobě piva dobrá.

Jan Šuráň: „Uvažujeme ale, že bychom pro některé sezónní druhy piva využili i místní vodu, tzn. pramen Vojtěšky, u kterého stál i svatý Vojtěch, když zakládal tento klášter.“

K tomu, jestli budou pivovar využívat i řeholní bratři, se vyjádřil převor Prokop Siostrzonek.

Komunita benediktinů z Břevnovského kláštera

Prokop Siostrzonek: „Budeme také využívat naše pivo i k našemu jídlu, protože si myslím, že to patří k tomu, čím žijí benediktýni, že se snaží o zdravý rozvoj duchovní i tělesný a myslím si, že to pivo, které je zdravé, k tomu patří také.“

autor: Daniela Brůhová
Spustit audio